Německo se dále bude snažit o přerozdělení migrantů v EU
Italské ministerstvo zahraničí na svém webu oznámilo, že Řím s Berlínem a Paříží podepsaly společné prohlášení, ve kterém se dožadují revize unijní azylové politiky.
„Ministři zahraničí Itálie, Německa a Francie Paolo Gentiloni, Frank-Walter Steinmeier a Laurent Fabius podepsali dokument, ve kterém vyzývají k účinné evropské odpovědi na krizi,“ uvedlo v prohlášení italské ministerstvo zahraničí.
V textu ministři mimo jiné uvádějí, že současná azylová pravidla EU, která vznikla před čtvrt stoletím, vykazují vady a omezení, proto potřebují upravit tak, aby mohla reagovat na současné výzvy. Součástí textu je i výzva ke spravedlivému přerozdělení migrantů podle možností unijních zemí.
Řím rovněž oznámil, že dokument byl již odeslán vysoké představitelce EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federice Mogheriniové s žádostí, aby se věcí o víkendu na neformální schůzce zabývali unijní ministři zahraničí.
Jeden na druhého jen ukazuje prstem, uvedl Steinmeier
Steinmeier v souvislosti s uprchlickou krizí, které Evropská unie čelí, vyzval k větší soudržnosti. Podle něj už situace v Evropě přerostla do takové podoby, kdy jeden na druhého ukazuje prstem. Takto podle něj není možné řešení najít.
Německo dlouhodobě podporuje spravedlivé přerozdělení uprchlíků mezi ostatní státy. Británie a také východní země EU včetně České republiky na systém kvót odmítají přistoupit a nadále trvají na dobrovolném přijímání běženců.
Cameron výzvy Německa odmítl
Britský premiér David Cameron nejnovější výzvy Německa podle listu The Telegraph odmítá. Prohlásil, že přijímání dalších a dalších běženců není řešením, za klíčové naopak považuje prosadit mír a stabilitu v problémových částech světa.
Německý ministr vnitra Thomas de Maizière mezitím spolu se svými kolegy z Británie a Francie žádá mimořádnou schůzku na unijní úrovni, která by stanovila takzvané bezpečné země. Takovéto rozdělení států by úřadům mělo usnadnit azylové řízení a rychle odmítnout a vyhostit takzvané ekonomické migranty, kteří do EU neprchají před válkou a násilnostmi.
| Nový německý přístup k běžencům ze Sýrie vzbudil v EU rozruch |
|---|
| Uprchlická krize představuje pro Evropskou unii zkoušku. Jednotlivé členské země se hádají o rozdělení migrantů a o prosazování evropských azylových pravidel. Tyto spory opět ukazují, že to na mnoha místech v evropském azylovém systému skřípe, napsala agentura DPA. Německo se se zvláštním předpisem ohledně přijímání migrantů ze Sýrie postaralo v Evropě o pozdvižení, když vůči nim přestalo uplatňovat společnou evropskou azylovou politiku a nevrací je do zemí, v nichž poprvé vstoupili na území osmadvacítky, uvedla DPA. Přinesla zároveň odpovědi na některé otázky, které v souvislosti s přebíráním Syřanů vyvstaly. |
| Co se změnilo na německém přístupu k migrantům ze Sýrie? Od začátku konfliktu v Sýrii v roce 2011 podalo žádost o azyl v Německu skoro 110 tisíc Syřanů. V téměř sto procentech případů jim byl přidělen status uprchlíka. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) pro ně už koncem loňského roku zavedl zrychlené řízení: pokud nepanují pochybnosti ohledně identity žadatele o azyl ze Sýrie, nemusí už přijít k výslechu osobně, stačí, aby důvody útěku popsal písemně. Nyní šel BAMF ještě dál: přestal kontrolovat, zda žadatel o azyl nevstoupil na území Evropské unie v jiné členské zemi. Pokud by tomu tak bylo, podle dublinského systému by se do ní dotyčný musel vrátit. Německo ale už nechce Syřany odesílat zpět do těch členských zemí, přes které se dostali do EU. |
| Znamená to, že Německo chce přijmout výrazně větší počet syrských uprchlíků? Uvolněním předpisů nechtěl Berlín vyslat signál Syřanům, aby všichni přišli do Německa. Vládě šlo hlavně o to, aby se zrychlil úřední proces pro ty, kteří už v zemi jsou, nebo do ní přijdou. Kromě toho německé ministerstvo vnitra zdůrazňuje humanitární odpovědnost za Syřany. Už dříve Německo neodesílalo prakticky žádné žadatele o azyl ze Sýrie do jiných zemí EU. Resort vnitra upozorňuje, že nové předpisy rozhodně neznamenají, že přestává platit dublinský systém. Každý uprchlík se musí registrovat v té zemi, přes jejíž území vstoupil do Evropské unie. |
| Jak reagovaly ostatní členské země osmadvacítky? Německo změnami vzbudilo nevoli, protože dublinská pravidla přestala pro jednu skupinu migrantů platit. Některé země to považují za svolení k tomu, aby migranty posílaly do Německa. Maďarsko Berlínu vyčetlo, že si s dublinským systémem dělá co chce, a nechalo v pondělí v přeplněných vlacích odcestovat stovky běženců směrem na Vídeň a Mnichov. Český ministr vnitra Milan Chovanec přišel s myšlenkou vytvoření humanitárního koridoru pro syrské uprchlíky vedoucího přímo do Německa. |
| Co se děje s uprchlíky, kteří dorazili vlakem z Maďarska do Německa? Mohou zcela normálně požádat o azyl. Pro syrské běžence přitom platí zjednodušený postup a mají velkou šanci, že budou moci v Německu zůstat. To, že už dříve byli v Maďarsku, nehraje v případě Syřanů žádnou roli, i když tam už byli zaregistrováni. |
| Porušuje Německo unijní právo? Podle Evropské komise nikoliv. Brusel změny v německých předpisech přivítal: „Pozastavení dodržování dublinských pravidel pomáhá snížit tlak, jakému jsou vystaveny jiné členské země,“ uvedla mluvčí komise. Také Brusel chce existující pravidla reformovat a migranty mezi jednotlivé členské země rozdělit spravedlivěji. To naráží na odpor mnoha z nich. |
| Jaké mají nyní členské země EU povinnosti? Podle dublinských pravidel musejí zaregistrovat každého nově příchozího migranta a sejmout mu otisky prstů. Nicméně Itálie a Řecko se k tomu často stavěly laxně a nechávaly migranty cestovat dál. Nyní se do středu zájmu dostalo Maďarsko. „Vina neleží ale jen na straně Budapešti,“ říká nejmenovaný evropský diplomat. Podotýká, že mnoho běženců odmítá spolupracovat a dělá vše pro to, aby nebyli zaregistrováni v Maďarsku, a mohli tak o azyl požádat třeba právě v Německu. Evropská komise přislíbila, že v Budapešti zřídí registrační centrum, kde budou úředníci oddělovat lidi, jež mají nárok na azyl, od ekonomických migrantů. Rakousko žádá, aby zemím, jež nebudou pravidla dodržovat, byly kráceny příspěvky z eurofondů. |
| Co chce nyní EU dělat? Stále půjde o nejpalčivější téma. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker chce 9. září představit návrhy na trvalé a spravedlivější rozdělení migrantů. Vzniknout má i celounijní seznam zemí považovaných za bezpečné - to má usnadnit navracení běženců. |
| Co očekává Německo od EU? Kancléřka Angela Merkelová požaduje evropskou solidaritu a chce řešení na úrovni EU. To ale může být těžké, protože některé země z vnitropolitických důvodů nechtějí, aby jim EU předepisovala, kolika migrantů se mají ujmout. K odpůrcům závazných kvót patří středoevropské země, včetně Česka, státy Pobaltí a Francie, napsala DPA. |
Reportáž: Každou noc se snaží do Maďarska dostat stovky běženců
