Německo v souvislostech: Rozpočtová odpovědnost versus válka s covidem

Německý ministr financí Olaf Scholz (SPD, v popředí) s kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU)

Německý ministr financí Olaf Scholz (SPD, v popředí) s kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) Zdroj: Reuters

Německý ministr financí Olaf Scholz (SPD) s kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU)
Podle uchazeče o stranické i kancléřské nástupnictví po Angele Merkelové, byznysmena Friedricha Merze (na snímku) by měl ministr financí Olaf Scholz s penězi daňových poplatníků nakládat opatrněji, jakkoli i on kvituje, že vláda na počátku odstranila rozpočtovou brzdu, která jí znemožňovala vyšší zadlužení.
Německý ministr financí Olaf Scholz (SPD) s kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU)
Německý ministr financí Olaf Scholz (SPD)
5
Fotogalerie

Posledních deset let vykazovala německá vláda přebytky veřejných rozpočtů. To bylo s nadšením přijímáno i v České republice, kde bylo Německo bráno jako vzor dobré rozpočtové politiky, která vychází z pravidla, že v lepších časech se dělají zásoby, jež se pak utrácí v době poklesu a ohrožení. Letos to poprvé po dlouhé době bude jinak a Německo se zadluží jako nikdy. A to právě proto, že je doba krize, a tím i vládního utrácení.

Na pomoc podnikům a lidem v koronakrizi letos Německo vydá nad rámec schváleného rozpočtu 217,8 miliardy eur, což je pětkrát větší zadlužení než v době poslední finanční krize, která vrcholila v roce 2010. Země tehdy kvůli růstu dluhu zavedla přísnou rozpočtovou brzdu zakazující dluhy nad zákonem danou míru.

Podle ministra financí Olafa Scholze (SPD), který je zároveň kandidátem sociální demokracie na budoucího kancléře, musí nyní vláda v důsledku ekonomického výpadku počítat s nižším výběrem daní, a to ve výši 81,6 miliardy eur. Ještě příští rok Scholz kalkuluje s poklesem daňových příjmů, takže centrální vláda, spolkové země i obce se budou muset obejít bez dalších šestnácti miliard eur.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!