Architekt Manfred Osterwald se rozhodl do Německa přenést zkušenosti, které nabyl během výstavby měst na zelené louce v Číně, Íránu a Libanonu. Se svým projektem nazvaným Smart Home City si rozhodně neklade malé cíle, píše deník Die Welt.
Osterwald navrhuje postavit město výhradně pro uprchlíky, ve kterém by nalezlo nový domov 30 tisíc lidí. Svou architekturou by mělo připomínat Blízký východ, aby si imigranti v novém prostřední rychleji zvykli, dodává autor projektu.
Náklady na stavbu Osterwald odhaduje na 500 milionů eur. Montování domů z prefabrikovaných panelů by mělo trvat jen o něco déle než rok. Uprchlici by se mohli zapojit jak do přípravy projektu, tak do samotné stavby a správy města. Tím by se zároveň integrovali do společnosti, míní.
Chybí statisíce bytů
Zástupci obcí, kteří se nyní musí postarat o zimní ubytování pro tisíce uprchlíků ze stanových táborů, Osterwaldův optimismus nesdílí. Kvůli aktuálním problémům hledání dlouhodobějšího řešení odkládají na později.
Podle ministryně pro výstavbu Barbary Hendricksové vznikne příští rok v Německu kvůli přistěhovalecké vlně dodatečná poptávka po 350 tisících bytů. Německý svaz pronajímatelů počítá nejméně se 400 tisíci bytů.
Se svými nápady se tak hlásí další architekti a urbanisté. Například Lipsko si dalo za cíl poskytnout trvalý domov nejméně 5400 imigrantům, a zatímco nyní má ještě k dispozici dost prázdných bytů v centru, zástupce hlavního městského plánovače Reinhard Wölpert po vhodných parcelách, kde by mohl postavit jednoduché byty s ohledem na nízké náklady. Novostavby ovšem nesmí vyrůst v „zemi nikoho“, ale co nejblíže města s napojením na jeho infrastrukturu.
Podle Wölpertových představ by domy měly být variabilní. Například řadové domky mají být koncipované tak, aby je v první fázi mohly obývat dvě rodiny a později je bylo možné snadno přebudovat na jednu domácnost.
Na riziko vzniku ghett upozorňuje i zemský rada okresu Hochtaunus Ulrich Krebs. Podle něj je nezbytné ubytování pro uprchlíky rovnoměrně rozmístit po velkých aglomeracích, protože i když je úřady nejprve umístí do odlehlých oblastí, dlouhodobě se stejně budou stěhovat do měst za prací.
Přestavbu paneláků zpomalují předpisy
Zvláště ve východním Německu se jako řešení přímo nabízí využít prázdné panelové doby z časů NDR. Ani to ale nemusí být bez překážek, jak ukazuje probíhající přestavba bývalého internátu v Berlínské čtvrti Penzlauer Berg.
Opuštěný jedenáctipatrový panelák během deseti let, kdy v něm nikdo nebydlel, značně zchátral a zloději jej připravili o radiátory, kovové trubky a elektroinstalaci. Architekt Grant Kelly se nyní potýká s úkolem, jak ubytování pro imigranty dokončit co nejdříve a zároveň vyhovět novým stavebním předpisům, požadujícím například ekologické vytápění. To podle něj „stojí čas i peníze“.
Další zdržení představuje stavební povolení, kde kvůli zdlouhavému procesu stavba nabere zpoždění až dva měsíce, dodává Kelly. I jeho kolega Arthur Numrich si stěžuje na „často pošetilé normy“, které podle něj prosadila „lobby výrobců tepelné izolace“.
