Opoziční levice, odbory a sociální organizace jsou rostoucí zaměstnaností seniorů znepokojeny a bijí na poplach. Tvrdí, že důchodci jsou ohroženi rostoucí chudobou. Ministerstvo práce a odborníci však situaci tak dramaticky nevidí a přičítají ji mimo jiné prodlužujícímu se aktivnímu věku lidí.
Údaje o počtu pracujících seniorů zveřejnila berlínská vláda na interpelaci strany Levice. Podle ní vykonávalo takzvaný minijob, tedy práci na snížený úvazek za maximálně 400 eur (necelých 10 tisíc korun) měsíčně, 761 736 Němců starších 64 let. Téměř 120 tisíc z nich dokonce už oslavilo 74. narozeniny. Vedle nich mělo podle Spolkové agentury práce regulérní zaměstnání 154 tisíclidí důchodového věku. To je skoro dvojnásobek počtu v roce 1999.
„Takhle to dál nemůže pokračovat. Vědomě se řítíme do masové chudoby ve stáří. Propady důchodů se musí zastavit,“ reagoval na zveřejněná čísla důchodový expert Levice Matthias Birkwald. Podobně se vyjádřila i generální tajemnice sociální demokracie (SPD) Andrea Nahlesová.
Aktivních seniorů přibývá
Odborový předák Doro Zinke vyzval vládu, aby rezignovala na svůj plán snížit příští rok příspěvkovou sazbu na důchody. „Řada důchodců se udrží finančně nad vodou jen díky přivýdělku,“ varovala prezidentka sociálního svazu VdK Ulrike Mascherová.
Ministerstvo práce však upozornilo, že od roku 2000 přibylo v Německu na tři miliony lidí starších 65 let. Nárůst počtu pracujících seniorů je proto podle něj „ve velmi předpokládatelných dimenzích“. Podle statistického úřadu mělo na konci loňského roku minijob 4,5 procenta Němců, kteří překročili 64. rok života; v roce 2004 to bylo 4,2 procenta.
Otto von Bismarck: Důchody od kancléře
Ministerstvo navíc připomnělo, že se prodlužuje věk, po který lidé zůstávají zdraví a aktivní, a nechtějí proto automaticky přestat pracovat v 60, 65 nebo 70 letech. Podobný názor zastávají i odborníci na pracovní trh.
„Mnoho z nich chce pracovat, protože se cítí fit,“ domnívá se Holger Schäfer z Institutu pro německé hospodářství. Podle něj není hlavním motivem pracujících důchodců materiální nouze, protože je mezi nimi mnoho vysoce kvalifikovaných sil.
K takovým patří i devětašedesátiletý IT specialista Jochen Michalczyk, který se po čtyřech letech odpočinku znovu vrátil ke své původní profesi. „Finanční starosti u mne nehrály žádnou roli, měl jsem jenom chuť znovu něco dělat,“ vysvětlil agentuře DPA Hamburčan, který ve své bývalé firmě dělá dva dny v týdnu. „Z výdělku mám samozřejmě radost. Aby mě ale práce dál bavila, je důležité, že nemusí být na prvním místě,“ uvedl Michalczyk.
Aby vyžila, musí uklízet
V úplně jiné životní situaci se nachází o čtyři roky mladší Maria Wattová, která si i přes zdravotní problémy přivydělává uklízením v mrakodrapu ve Frankfurtu nad Mohanem. „Jsem odkázána na uklízení. Můj důchod mi jednoduše nestačí, abych vedla slušný život,“ tvrdí žena, která prý pobírá penzi 634 eur (zhruba 15 750 korun) a její muž jen 211 eur (asi 5240 korun). Je tak ráda i za čtyři stovky, o které si přilepší úklidem.
Průměrný měsíční důchod na východě Německa činil na konci předloňského roku 1034 eur (dnes 25 600 korun), na západě pak 1176 eur (29 120 korun).
