Bude zle? Index strachu vystřelil o 25 procent, investoři se kryjí zlatem a zbraněmi
- Eskalace konfliktu na Blízkém východě vyvolala na trzích nejistotu a skokový růst takzvaného indexu strachu.
- Ze současné situace těží defenzivní a komoditní sektory.
- Naopak pod silným tlakem se ocitly akcie cestovního ruchu a luxusu.
Bude zle. Tak se alespoň zdá z aktuálního vývoje indexu strachu VIX. Populární benchmark, jehož úlety od průměru v minulosti přivolávaly problémy, jen od pátku posílil o rovných pětadvacet procent. Index strachu tak oprášil vzpomínky na obdobné historické průšvihy spojené s erupcí investorské nejistoty a následně i opatrnostních výprodejů portfolií. Čím výše se index dostane, tím bolestivější jsou podle expertů následné pády trhů.
„Současná hodnota indexu VIX nad 23 je takřka o polovinu větší než v normálně klidných dobách, kdy si akcie v klidu driftují směrem nahoru,“ zdůrazňuje ekonom poradenské skupiny Partners Martin Mašát. Důvodem je pochopitelně útok amerických a izraelských sil na Írán a následná odveta Teheránu. „Současný stav ukazuje na určitý stres způsobený geopolitickým rizikem a nejistotou, co se bude dít dál, ale může být ještě mnohem hůře. Samozřejmě, vyšší stres a riziko znamená, že investoři chtějí být za rizika zaplacení a očekávají nižší ceny akcií,“ dodává Mašát.
Samotná Wall Street zatím nepanikaří, ze svého středečního vrcholu zatím americký trh optikou indexu S&P 500 zlevnil jen zhruba o procento. Do záporu nicméně ukazuje Wall Street před svým zahájem i v pondělí. Nejhorší rizika prý hrozí méně rozvinutým trhům, které ostatně v minulých měsících předváděly nadprůměrný výkon. „Ve srovnání Evropy a USA je na tom mnohem lépe Amerika. Nejenom je méně závislá na zdrojích z blízkého východu, ale je i více flexibilní, a navíc je v současné situaci jasně proaktivní,“ připomíná Mašát.
Citliví investoři
Situace je nicméně o to komplikovanější, jelikož hlavní světové akciové indexy jsou prakticky na dosah od historických maxim a investoři jsou tak na nové zprávy při současných cenách akcií podstatně citlivější. „V uplynulých letech bylo zhodnocení akcií vysoké, tak investoři uzamykají zisky,“ vysvětluje ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak. Panické fáze ale podle něj trh ani zdaleka nedosahuje. „Dokonce lze očekávat, že především drobní retailoví investoři využijí pokles cen k nákupům stejně jako tomu bylo kupříkladu v březnu 2025,“ dodává Tomčiak.
Index strachu je aktuálně nejvýše od konce loňského listopadu, kdy začali investoři více přemýšlet o relativně vysokých oceněních akcií technologického sektoru a začali se části z nich zbavovat. Atmosféra na trzích ale zdaleka není tak dramatická jako například loni koncem března, kdy americký prezident Donald Trump rozpoutal celní „válku“ se světem. Tehdy vystoupal index VIX až nad 50 bodů. V počátcích pandemie v roce 2020 pak index strachu dokonce vyskočil až na hodnotu 80.
Sektorově celý konflikt nahrává energetickým a ropným firmám, které budou moci využít případné dlouhodoběji vyšší ceny ropy a energií obecně. Případná blokace Hormuzského průlivu by byla nepříjemná především pro importéry ropy a zemního plynu, což jsou asijské země a Evropa. Na Spojené státy, které jsou čistým exportérem energetických surovin, by to podle expertů až tak negativní dopad nemělo.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!














