Nemilosrdná válka o byty se vede v Kanadě, Estonsku i Austrálii. Nad cenou se prodá i ruina
Řada zemí se loni potýkala s enormním růstem cen domů a bytů. V oblíbených kanadských městech se domy takřka vyprodaly, na americkém trhu je hlad hlavně po nejlevnějších nemovitostech. Ve Švédsku se v prvním pololetí hovořilo o hrozbě realitní bubliny, nyní se však zdá, že už se tam cenový trend začíná obracet. Odborníci přesto očekávají, že i letos budou nemovitosti v některých koutech světa dále zdražovat, i když většinou už ne tak dramatickým tempem.
Kanada, Spojené státy, Británie, Austrálie i severozápad Evropy zažívaly v posledním roce obdobný scénář. Lidé v době pandemie a práce z domova zjistili, že potřebují více prostoru nebo se chtějí odstěhovat na venkov. Povzbuzeni výhodnými úrokovými sazbami hypoték a stavem úspor si začali vybírat z nabídky a zjistili, že konkurence na straně poptávky je velká. Ceny bytů a domů rychle rostly a nabídka se vyčerpala. Odborníci tak varují, že situace se patrně uklidní až v okamžiku, kdy bude nemovitostí na trhu dostatek.
Existují však výjimky, tedy země, kde ani v době koronaviru ceny nestoupají. V Evropě jsou příkladem Španělsko a Itálie. Reálný růst cen bydlení je v Itálii negativní od roku 2010. Řím je jedinou evropskou metropolí, kde se ceny nového bydlení dosud nevzpamatovaly z minulé světové finanční krize. Třípokojový byt v Římě tak v současnosti stojí v přepočtu sedm milionů korun, zatímco průměrná cena loni prodané nemovitosti v Amsterdamu byla dvojnásobná.
V USA se prodalo hned vše, i ohořelý dům
Vyhlídky pro letošní rok nejsou pro potenciální zájemce o nemovitost ve Spojených státech příliš příznivé. Nynější prognózy počítají s dalším cenovým růstem, a některé i s jeho dvouciferným tempem. Zvlášť horko bude zřejmě na Floridě, v Tampě by podle amerického realitního online prodejce Zillow nemovitosti mohly získat navíc až čtvrtinu současné hodnoty. Velký zájem zřejmě bude i o domy v Severní Karolíně.
Na trhu se budou potkávat mileniálové, kteří si pořizují první nemovitosti, s lidmi, již se poohlížejí po domě na penzi. Už loňský rok byl přitom s odhadovanými šesti miliony prodaných domů nejsilnější za patnáct let, což vedlo k velkému růstu cen a až kurióznímu boji o nové příbytky na trhu. Média v průběhu roku informovala, že se rychle prodal i ohořelý nebo zdemolovaný dům.
„Byl to šílený rok,“ řekl CNN texaský makléř Matt Holm ze společnosti Compass, který vzpomínal, jak dal do prodeje menší dům za 425 tisíc dolarů (přes devět milionů korun), což bylo nad běžnou cenou. Okamžitě však byl zaplaven desítkami nabídek a nakonec nemovitost prodal za 545 tisíc.
Experti míní, že hypotéky budou sice letos dražší než loni, stále však levnější než v době před pandemií. Lidé se navíc budou zřejmě chtít zbavovat úspor kvůli inflaci. Ceny nemovitostí pak bude držet nahoře především nedostatek nabídky, a to hlavně levných domů, což zřejmě dále zhorší dostupnost bydlení pro mladé.
Toronto a Vancouver trhaly rekordy
Kombinace výhodných hypoték a touhy mnoha rodin po větším bydlení v době pandemie učinila z Kanady jeden z nejvíce horkých trhů s nemovitostmi na světě. V listopadu se ceny bytů meziročně zvýšily o 25 procent. Nabídka v některých městech je nyní nebývale napjatá. Kupříkladu Toronto s 6,5 miliony lidí mělo na začátku roku k prodeji jen zhruba tři tisíce bytů. Loni se jich tam přitom udalo přes 121 tisíc, o 28 procent více než v předchozím roce.
Bezprecedentní prodeje zaznamenal loni také Vancouver, tradičně nejdražší realitní trh v zemi. Prodalo se tam zhruba 44 tisíc bytů, což je o 42 procent více než v roce 2020. Dosavadní rekord se kupcům podařilo překonat o 1 700 bytů. Vancouver přitom už před lety přistoupil k několika krokům, které měly trh s nemovitostmi ochladit, včetně zdanění zahraničních kupců a prázdných domů.
„S poptávkou na rekordní úrovni by obyvatelé neměli čekat uvolnění cen, dokud nebude dostatečná nabídka bytů ke koupi,“ uvedl podle Bloombergu ke kanadským vyhlídkám ekonom Keith Stewart z realitní asociace REBGV. V zemi se nyní staví rychlým tempem. I tak panují obavy, že to nebude stačit populačnímu růstu Kanady, a sílí tlak na politiky, aby dostupnost bydlení začali více řešit.
Kupci v Amsterdamu se přeplácejí
Sehnat byt v Amsterdamu se v uplynulých měsících stalo skutečnou výzvou. Zájemci hlásili, že k úspěchu často nestačí ani nabídka o třetinu vyšší ceny, než stojí v inzerátu. Na podzim byly ceny ve městě zhruba o sedmnáct procent výš než o rok dříve. Průměrná cena transakce dosáhla 564 tisíc eur (13,7 milionu korun). Město je tak považováno za jedno z nejrizikovějších z hlediska vzniku realitní bubliny.
Ceny nemovitostí rostou v Nizozemsku setrvale od roku 2013 a nyní jsou o 86 procent vyšší než před osmi lety. Vývoj už delší dobu znepokojuje ekonomy, kteří poukazují na chronicky nízkou nabídku na jedné straně a příliv investorů na straně druhé. Úřady se tak pokoušejí omezit působnost Airbnb, zvýšily daně pro investory a naopak poskytly úlevu prvokupcům levných nemovitostí.
Cenová válka je přesto nemilosrdná. „Myslím, že jsme svou šanci propásli,“ řekl Bloombergu dvaatřicetiletý projektový manažer Adrien Galibert, který strávil značnou část uplynulého roku sháněním dvoupokojového bytu. Společně s přítelkyní předložili více než deset nabídek o dvacet až třicet procent nad stanovenou cenu, ale vždy se sehnal štědřejší kupec. Zatímco na začátku Galibertova hledání byly k vidění byty za 450 tisíc eur, dnes už jsou o desítky tisíc dražší. „Máme pocit, že už si nemůžeme koupit nic,“ uzavřel.
Bytová krize: Proč jsou v Česku tak drahé byty a nájmy?
Britové chtěli bydlet u moře, vedl Wales
Ceny nemovitostí rostly v Británii v loňském roce téměř desetiprocentním tempem, nejrychleji od roku 2004. Jejich průměrná cena se v prosinci vyšplhala na nový rekord 276 091 liber (zhruba osm milionů korun), což znamenalo, že za typický dům kupec zaplatil o 24 tisíc liber více než v roce 2020. K největšímu nákupnímu boomu docházelo mimo Londýn, hlavně v pobřežních oblastech. Regionálně zaznamenal největší nárůst Wales, kde šly ceny nahoru o téměř patnáct procent.
Kromě výhodných hypoték a stěhování do příhodnějších obydlí v době koronaviru sehrála v zemi velkou roli také vládní daňová úleva pro kupce nemovitostí do pěti set tisíc liber.
„Nedostatek příležitostí utrácet v době restrikcí umožnil domácnostem zvýšit finanční rezervy,“ přidal dle BBC další důvod Russell Galley z banky Halifax. I v Británii tak boj o nemovitosti loni vedl ke kuriózním situacím.
Daňové prázdniny skončily na podzim a očekává se, že i vzhledem k růstu úrokových sazeb hypoték a nákladů na živobytí letos chuť nakupovat opadne. I tak ale zřejmě bude poptávka po rodinných domech se zahradou převyšovat nabídku.
Ve Švédsku se situace zklidňuje
Zatímco v první půlce roku média informovala o dvouciferném meziročním růstu cen nemovitostí ve Švédsku, v poslední době se zdá, že se trend pomalu začíná obracet. Bloomberg přitom ještě počátkem léta umístil severskou zemi na třetí místo v hodnocení rizika vzniku realitní bubliny hned za Nový Zéland a Kanadu.
„I když je trh s bydlením ke konci roku obvykle klidnější, pokles cen, zejména v severním Švédsku, je tak velký, že tam vidím posun v trendu,“ uvedl podle deníku Dagens Nyheter Robert Boije z banky SBAB. Je možné, že už se vyčerpala chuť Švédů pořizovat si v době pandemie odlehlou nemovitost na práci z domova.
Prognóza této finanční instituce navíc počítá s tím, že při současném stavebním tempu bude ve Švédsku za pár let na trhu bytů dostatek.
V Estonsku se ceny vzdalují platovému růstu
Není to jen severozápad Evropy, kde je trh s bydlením napjatý. Ceny strmě rostou i v některých nových členských zemích Evropské unie. Typickým příkladem je Estonsko. Poslední statistiky ukazují, že ve třetím čtvrtletí roku 2021 se byty meziročně zdražily o 16,6 procenta, domy dokonce o 19,5. Pro srovnání, v Česku podle Eurostatu nemovitosti ve druhém kvartálu meziročně zdražily o 14,5 procenta.
„Konec růstu je v současnosti v nedohlednu. Jedním z faktorů je, že je málo objektů, trh s nemovitostmi se vyprázdnil. Další faktorem je očekávání inflace – pokud nenakoupím dnes, kdo ví, co se stane zítra,“ citoval na sklonku roku web news.err.ee realitního agenta společnosti Raid & Ko Silvera Sellika. Důvodem zvýšení pohybu na trhu byly i odložené nákupy z roku 2020, kdy se lidé po příchodu koronaviru báli větších investic.
Trendem je zvýšení zájmu o lokality mimo velká města. Odborníci tvrdí, že růst cen nemovitostí v Estonsku před pandemií odpovídal růstu mezd. Loni však byla tato rovnováha narušena a nevrátí se zřejmě ani letos.
Australané měli omezené možnosti, za co utrácet
Realitní trh na kontinentu, který si během pandemie zvolil cestu přísných opatření, má za sebou mimořádně turbulentní rok. Hodnota nemovitostí v Austrálii stoupla o 22 procent, nejvíce od roku 1988. V některých velkých městech v čele se Sydney byl nárůst ještě vyšší, velká poptávka však byla i po bydlení na venkově. Lidé z branže předpokládají, že růst cen domů a bytů bude pokračovat i v tomto roce, už však podstatně nižším tempem, kolem pěti až sedmi procent. V následujícím roce by měl následovat propad cen.
Za velkou poptávku po bytech mohly v uplynulém roce především nízké úrokové sazby, ty s krátkodobou fixací se dostaly na historicky nejnižší úroveň. Ekonomové však už vyjadřují obavy, že část Australanů, která přišla během koronaviru o úspory, by mohla mít problémy se splácením hypoték, až se sazby zvednou.
Za loňskými nákupy nemovitostí patrně stály i přísné australské lockdowny. „Protože měly domácnosti skutečně omezené možnosti, kde utrácet, poohlížely se, co udělat se svými penězi,“ podotkla podle The Sydney Morning Herald ekonomka Felicity Emmettová z banky ANZ.
