Neznámí útočníci vtrhli na Majdan, čtyři lidé skončili v nemocnici

Od protestů, které vedly ke svržení ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, uplynulo několik měsíců, ale na kyjevském náměstí Nezávislosti (takzvaném Majdanu) stále zůstává stanové městečko, ve kterém žijí někteří demonstranti. Neznámí útočníci tyto demonstranty napadli.

Od protestů, které vedly ke svržení ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, uplynulo několik měsíců, ale na kyjevském náměstí Nezávislosti (takzvaném Majdanu) stále zůstává stanové městečko, ve kterém žijí někteří demonstranti. Neznámí útočníci tyto demonstranty napadli. Zdroj: CTK

Ukrajinská krize se po dlouhé době vrátila na kyjevské náměstí Nezávislosti, tedy do míst, kde na konci loňského roku začala. Po nočních střetech skončili nejméně čtyři lidé v nemocnici. Pozadí incidentu prozatím zůstává nejasné.

List Ukrajinska pravda cituje zprávy z facebookových účtů některých ze stovek lidí, kteří na náměstí přezdívaném Majdan nadále zůstávají „kvůli kontrole, zda nová vláda plní požadavky lidu“.

Podle těchto informací asi 40 maskovaných útočníků vtrhlo do majdanského tábora ve dvou skupinách. Údajně přitom honili lidi neslovanského vzhledu. Vyzbrojeni byli boxery, řetězy a basebalovými pálkami. Na začátku konfliktu se prý ale ozvaly i výstřely.

Jeden ze svědků události na Facebooku napsal, že zranění utrpělo až 15 lidí. Podle agentury AFP všechny čtyři osoby, které byly převezeny do nemocnice, patřily k obyvatelům protestního stanového tábora na Majdanu.

Motiv útočníků není zatím zřejmý. Pisatel jedné zprávy na sociální síti se pozastavil nad tím, jak se tak početná skupina zamaskovaných lidí mohla na Majdan dostat „nepozorovaně“ kolem budovy tajné služby SBU. V 01:50 místního času (00:50 SELČ) už prý na místě panoval klid.

Tábor demonstrantů stojí dodnes

Majdan vznikl na náměstí Nezávislosti koncem loňského listopadu na protest proti odmítnutí tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče podepsat asociační dohodu s Evropskou unií. Demonstrace přerostly v krvavé střety a nakonec vyústily v pád režimu a v útěk Janukovyče do Ruska.

Stovky lidí na náměstí setrvávají dodnes a dělají těžkou hlavu nové vládě i novým městským úřadům. V jejich čele stanul jako starosta populární politik a bývalý světový šampion v boxu Vitalij Kličko.

Ten dnes podle listu Ukrajinska pravda důrazně popřel, že by se plánovalo vyklizení Majdanu silou. Obvinil ale některé předáky „majdanovců“, že vyhrožovali podpálením radnice. Ještě dnes s nimi chce Kličko znovu hovořit o jejich přesunu mimo centrum města, protože chodit na náměstí je podle něj nyní čím dál tím nebezpečnější.

Vývoj ukrajinské krize
21. listopadu 2013 - Ukrajinská vláda zastavila přípravy podpisu asociační dohody s EU. Předseda vlády Mykola Azarov zároveň vyzval k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem.
22. listopadu 2013 - V Kyjevě vypukly protivládní demonstrace, které se rozšířily i do dalších měst a postupně si vyžádaly desítky obětí na životech.
29. listopadu 2013 - Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč na summitu Východního partnerství ve Vilniusu nepodepsal asociační dohodu s EU.
21. února 2014 - Prezident Janukovyč a opoziční předáci Arsenij Jaceňuk, Vitalij Kličko a Oleh Ťahnybok podepsali dohodu o ukončení krize.
22. února 2014 - Poslanci sesadili prezidenta Janukovyče a na 25. května vyhlásili prezidentské volby. Janukovyč uprchl, jeho úřad dočasně převzal předseda parlamentu Oleksandr Turčynov.
17. března 2014 - EU, USA a další země schválily sankce vůči představitelům Ruska a Krymu. Později byly sankce rozšířeny.
21. března 2014 - Rusko formálně završilo připojení Krymu k Rusku, které obyvatelé Krymu 16. března schválili v referendu.
- Ukrajinský premiér Jaceňuk podepsal s lídry unie na summitu v Bruselu politickou část asociační dohody EU s Ukrajinou.
6. dubna 2014 - Na východě Ukrajiny vypukly boje mezi proruskými radikály a oficiálními ukrajinskými silami.
25. května - Prezidentské volby vyhrál podnikatel Petro Porošenko, který získal 54,7 procenta hlasů, a byl tak zvolen již v prvním kole.
7. června 2014 - Porošenko byl inaugurován.
20. června 2014 - Ukrajinský prezident nařídil jednostranné zastavení palby v rámci mírového plánu, který předpokládá odzbrojení povstalců a jejich svobodný odchod z Ukrajiny.
21. června 2014 - Ruský prezident Vladimir Putin podpořil Porošenkovo rozhodnutí vyhlásit příměří.
23. června 2014 - V Doněcku se konalo první přímé jednání mezi vzbouřenci a zástupci vlády. Jednání vyústilo v závazek oboustranného zastavení palby. Příměří bylo 27. června prodlouženo do 30. června, bylo ale porušováno.
24. června 2014 - Putin navrhl horní komoře parlamentu, aby zrušila právo, které mu na jaře udělila k nasazení armády na Ukrajině k ochraně ruských krajanů. Parlament tak učinil 25. června.
27. června 2014 - Představitelé EU na summitu v Bruselu podepsali ekonomickou část asociační dohody s Ukrajinou.
30. června 2014 - Na Ukrajině ve 21:00 SELČ oficiálně skončilo příměří.
1. července 2014 - Ukrajinské vládní jednotky obnovily operace proti proruským povstalcům. Putin obvinil Porošenka z veškeré odpovědnosti za pokračování bojů.
2. července 2014 - Naději údajně přineslo jednání ministrů zahraničí Německa, Ukrajiny, Ruska a Francie v Berlíně. Podle šéfa německé diplomacie Franka-Waltera Steinmeiera se Ukrajina a Rusko domluvily na krocích k uklidnění situace.
4. července 2014 - Ukrajinská armáda dobyla městečko Mykolajivka v Doněcké oblasti.
5. července 2014 - Ukrajinské síly vnikly do bašty povstalců na východě Ukrajiny Slavjansku. Separatisté město opustili a prezident Porošenko dal armádě rozkaz vztyčit nad radnicí ukrajinskou vlajku.
6. července 2014 - Separatisté se stahují do Doněcku. V očekávání střetu s ukrajinskou armádou posilují obranu. Místní obyvatelé z města prchají
7. července 2014 - Tábor demonstrantů na kyjevském náměstí Nezávislosti byl napaden neznámými útočníky.