Odcizení EU od občanů jednotlivých členských států prohloubila v roce 2015 silná imigrační vlna i obavy z terorizmu. V Evropě zasažené hysterií z nezvládnutého přílivu uprchlíků se objevují návrhy na zrušení či omezení schengenského prostoru.
Sami Nizozemci na podzim prosazovali svoji malou obdobu Schengenu. Volný pohyb osob a pracovních sil by v případě jeho zavedení platil pouze v zemích Beneluxu, Rakousku a Německu.
Návrh prozatím spadl pod stůl, Unie, pro jejíž budoucnost je klíčové zachování jednoty, ovšem musí problém s přistěhovalci vyřešit co nejdřív. Nizozemsko i Evropská komise, jež slibuje do jara předložit zásadní změny ve společné azylové politice (tzv. Dublinském systému), budou mít v roce 2016 plné ruce práce.
National where possible, European where necessary
Země tulipánů a větrných mlýnů se chce podle zástupce velvyslankyně ČR v Nizozemsku Ondřeje Abrhama zaměřit během předsednictví na čtyři prioritní oblasti: Evropa jako inovátor a tvůrce pracovních míst, finanční stabilita a silná eurozóna, progresivní klimatická a energetická politika, a konečně ucelený a jednotný přístup k otázce migrace a mezinárodní bezpečnosti.
Vztah Nizozemska k EU se odráží v prioritách, které tato země dlouhodobě prosazuje. Kritika směřovala v minulosti na přebujelost aparátu a zahlcení členských států unijními předpisy.
Nizozemsko klade důraz na principy subsidiarity, tedy přenesení rozhodování na co nejnižší úroveň, a proporcionality v agendách EU nebo takzvanou better regulation, tedy zjednodušení právního prostředí a boj proti nadbytečné byrokracii,“ říká diplomat.
A jak Nizozemci definují tři základní principy svého předsednictví? „Omezit se na nezbytné“ pro ně znamená především postupovat v intencích agendy Evropské komise pro rok 2016. „Evropa inovativní“spoléhá především na sílu vnitřního trhu jako motoru evropské spolupráce. A konečně „Evropa propojující“ zahrnuje solidaritu mezi členskými státy, ale například i posílení role národních parlamentů,“ shrnuje Ondřej Abrham.
Holandský postoj nejlépe vystihuje motto: National where possible, European where necessary. Slovy velvyslance Nizozemska v ČR Eduarda W. V. M. Hoekse: Snažme se o přístup národní, pokud je to možné, a evropský, pokud je to nutné.
Léčba Wildersem
Vývoj na starém kontinentu v posledních měsících nahrává populistům. I Nizozemské království se potýká s výrazným nárůstem popularity krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), která by v budoucnu mohla zavést Amsterdam do politické i ekonomické pasti.
„Průzkumy v posledních měsících skutečně ukazují na nemalý vzestup preferencí strany Geerta Wilderse. Pokud by se nyní konaly volby, byla by PVV zřejmě nejsilnější stranou v dolní sněmovně,“ varuje Abrham.
Wilders využívá – podobně jako ve Francii Marine Le Penová – strachu z islámu a běženců. „Nizozemsko a ostatní západní národy nejsou islámské země. Nechceme žádnou monokulturu. Chceme, aby naše vlastní židovsko-křesťanská kultura byla vůdčí kulturou v našich zemích,“ podbízí se politik, jehož slovům „všichni muslimové nejsou teroristé, ale většina teroristů jsou muslimové“ dopřávají aktuálně sluchu miliony voličů.
Wildersovi nahrávají obavy veřejnosti. Překážkou jsou pro něj nulový koaliční potenciál PVV a také to, že se nizozemské hospodářství opět nadechuje k růstu. Ekonomika v současnosti dosahuje zhruba dvouprocentního růstu a výhled do dalších let je optimistický.
Závislost na Německu
„Hlavním tahounem ekonomiky jsou především investice, kde vidíme růst o sedm procent, a export, jenž se letos zvýšil o téměř pět procent. Svou troškou do holandského mlýna přispívá i vláda, která prosadila v parlamentu reformní balíček, jež sníží daňovou zátěž pro pracující o 5 až 9 miliard eur ročně. Měl by přinést až 35 tisíc nových pracovních míst,“ říká ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Haagu Roman Holý.
Hlavními devizami země na břehu Severního moře jsou technické znalosti, inovativní přístup ve všech hospodářských odvětvích a dostatek kapitálu. Zároveň platí, že je tamní vývoj závislý - podobně jako v případě ČR – na ekonomické situaci v Německu, kam směřuje 27 procent vývozu.
„Stejně jako ve vašem případě je i naším největším partnerem Německo. Když je Německo nemocné, Nizozemsko kýchá,“ shrnuje velvyslanec Eduard W. V. M.Hoeks.
„Výše zmíněná čísla ale zároveň naznačují největší slabinu zdejší ekonomiky – její otevřenost a proexportní zaměření, tedy zranitelnost v případě poklesu mezinárodního obchodu či ekonomik okolních zemí. Dalším dlouhodobým problémem je situace na trhu s nemovitostmi a vysoké zadlužení domácností, kdy celkový objem dluhů, tj. zejména hypoték, přesahuje 110 procent HDP, respektive 750 miliard eur,“ upozorňuje Holý.
Tento deficit částečně kompenzují vysoké úspory obyvatel v penzijních fondech, které jsou nejvyšší v Evropě, dosahují přes 1140 miliard eur. Riziko je nicméně v tom, že fondy mají většinu svých investic v zahraničí.
