Nobelovu cenu za fyziku dostali vědci za objev Higgsova bosonu

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: e15

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali za teoretický objev nové subatomární částice, takzvaného Higgsova bosonu, britský fyzik Peter Higgs a belgický vědec François Englert. Oznámila to Královská švédská akademie věd. Higgsův boson potvrzuje platnost současné teorie vzniku vesmíru a vysvětluje, jak získaly ostatní částice hmotnost.

Higgs a Englert existenci částice předpověděli již v roce 1964 a teorii pak s dalšími vědci rozpracovali. Loni v červenci jejich předpoklady potvrdily experimenty v obřím urychlovači Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN), kde pracují i špičkoví odborníci z Česka.

„Konečně čeští fyzikové přispěli k objevu, který bezprostředně souvisí s udělením Nobelovy ceny,“ řekl fyzik Jiří Dolejší, který se s dalšími vědci sešel v budově Akademie věd ČR v Praze, aby v přímém přenosu sledovali tiskovou konferenci ze Stockholmu. Vyhlášení se prodloužilo o hodinu, což mezi vědci vzbuzovalo lehkou nervozitu. Poté však neskrývali nadšení potleskem a vzájemnými gratulacemi.

„Samozřejmě máme radost, že byli oceněni právě fyzikové François Englert a Peter Higgs,“ reagoval pro ČTK a Český rozhlas český fyzik Rupert Leitner, který je šéfem Výboru pro spolupráci s organizací CERN. Připomněl, že třetí významný expert, belgický fyzik Robert Brout, se ocenění nedočkal, protože před několika lety zemřel.

Stavební kameny vesmíru
Higgsův boson byl posledním chybějícím článkem ve standardním modelu částicové fyziky, jenž popisuje základní stavební kameny vesmíru. Ostatních 11 částic, které model předpokládá, již bylo nalezeno. Vědci jsou přesvědčeni, že v první biliontině sekundy po velkém třesku byl vesmír obrovskou směsicí částic bez hmotnosti, které létaly rychlostí světla. Až interakcí s Higgsovým polem získaly hmotnost a nakonec utvořily vesmír, jak ho známe.

„Ocenění bylo za mechanismus, který předpověděli téměř před padesáti lety, ale pro nás je velmi důležité, že klíčové bylo objevení oné Higgsovy částice a na tomto objevu se podíleli také naši fyzikové, zejména na experimentu ATLAS v CERNu,“ dodal Leitner.

Udělení ceny za teorii Higgsova bosonu se všeobecně očekávalo, bylo také ale předem jasné, že vyvolá kontroverze, jelikož k tomuto objevu v průběhu let přispělo množství expertů a bylo těžké rozhodnout, kdo na něm měl největší zásluhu. O Nobelovu cenu se v daném oboru mohou podělit maximálně tři vyznamenaní. Hlasování členů švédské královské akademie věd dnes také trvalo nezvykle dlouho a oznámení laureátů bylo o celou hodinu odloženo.

V roce 1964 popsalo teorii Higgsova bosonu hned šest vědců, z nichž jeden již zemřel. Nobelův výbor nakonec vybral Belgičana Englerta a Brita Higgse, kteří myšlenku zveřejnili jako první.

Ve hře byla cena pro celou organizaci

Experimentálně doložit předpovězenou částici se pak podařilo několikatisícovému týmu vědců v organizaci CERN v laboratoři částicové fyziky nedaleko Ženevy. Spekulovalo se proto, že by Nobelova cenu za fyziku mohla letos poprvé putovat k nějaké organizaci, a sice právě k CERNu, případně k šéfovi této organizace či vedoucím klíčových projektů.

Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením ceny za lékařství. Tu získali za výzkum přenosu hormonů, enzymů a dalších klíčových látek v buňkách a mezi buňkami Američané James Rothman, Randy Schekman a vědec německého původu Thomas Südhof, který třicet let působí ve Spojených státech. Ve středu se svět dozví laureáta ceny za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.

Laureáti ceny kromě prestižní medaile a diplomu získají dohromady i osm milionů švédských korun (téměř 24 miliony Kč). Slavnostní předání ocenění se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince.