Norské úřady poslaly mladšího syna Michalákových k adopci

Norské úřady posílají mladšího syna českých rodičů Michalákových do adopce. Ke staršímu ztrácí matka Eva Michaláková (na snímku) podle rozhodnutí rodičovská práva.

Norské úřady posílají mladšího syna českých rodičů Michalákových do adopce. Ke staršímu ztrácí matka Eva Michaláková (na snímku) podle rozhodnutí rodičovská práva. Zdroj: ctk

Norské úřady posílají mladšího syna českých rodičů Michalákových do adopce. Podle poslankyně Jitky Chalánkové (TOP 09), která se v případu angažuje, matka Eva Michaláková ztrácí práva k oběma dětem. Znamená to naprostý zákaz kontaktu s dětmi. Michaláková se podle Chalánkové proti rozhodnutí určitě odvolá. Česká diplomacie chce do kauzy aktivně vstoupit, až Michaláková vyčerpá možnosti odvolání v Norsku.

Mladšímu Davidovi je šest let, staršímu Denisovi deset. Oba se narodili v Norsku. Norská sociální služba je rodičům odebrala v květnu 2011 kvůli podezření ze zneužívání a zanedbávání, ta se ale nepotvrdila. Oba chlapci vyrůstali v poslední době v pěstounských rodinách.

Podle ministerstva zahraničí je nyní hybatelem věcí Michaláková, která ještě nevyčerpala v rámci Norska všechny opravné prostředky. „V tuto chvíli má ještě možnost obrátit se v Norsku na další dva soudy,“ uvedla Irena Valentová z tiskového odboru MZV. Teprve až se matka obrátí na štrasburský soud pro lidská práva, může do jednání aktivně vstoupit ministerstvo zahraničí, uvedla Valentová. Poznamenala, že MZV ale dlouhodobě prostřednictvím zastupitelského úřadu v Norsku poskytuje Michalákové veškerou součinnost a pomoc. „Co jsme my jako MZV mohli udělat, to jsme udělali,“ uvedla mluvčí s tím, že ministerstvo písemně intervenovalo na všech úrovních.

Verdikt kvůli zveřejnění kauzy

„Norské rozhodnutí je jednoznačně v rozporu s mezinárodními normami a principy na ochranu dětí. Současně je důkazem selhání dosavadní strategie českých úřadů a vlády, v jejíž pomoc Eva Michaláková doufala,“ komentoval rozhodnutí norských úřadů právní zástupce Michalákové Pavel Hasenkopf. Norská komise se podle něj obává, že matka by v případě zachování rodičovských práv mohla pěstounskou rodinu obtěžovat podáváním dalších návrhů na vrácení mladšího Davida.

„Vyšlo najevo, že už v roce 2012 byl David Michalák umístěn do rodiny, která usilovala o adopci dítěte. Uspokojení čekatelské rodiny proto bylo také zřejmým důvodem rozdělení dětí,“ uvedl petiční výbor, jehož je Hasenkopf součástí. U staršího chlapce je za klíčové pro odnětí rodičovských práv označeno zveřejnění kauzy.

První žaloba svého druhu

Právní zástupci Evy Michalákové budou českou vládu žádat, aby jménem České republiky podala stížnost na Norsko před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku. Důvodem by byly systémové nedostatky v oblasti ochrany práv dětí a biologických rodin. Takové řízení, jehož právním základem by byl článek 33 úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, by bylo podle nich historicky první žalobou svého druhu ze strany Česka.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který přes rok usiluje o navrácení synů matce, žádá kvůli případu o vyhoštění norské velvyslankyně Siri Ellen Sletnerové z České republiky a přerušení diplomatických vztahů s touto zemí. „Norsko ukradlo české matce děti. Je to nevídané a připomíná mi to nacistické postupy. Obracím se na premiéra Bohuslava Sobotku, aby přerušil diplomatické vztahy s Norskem, a budu žádat o okamžitý odchod norské velvyslankyně,“ uvedl Zdechovský. Jeho stranický šéf a vicepremiér Pavel Bělobrádek nemá výzvu za dobrý nápad. Očekává, že vznikne právní analýza, která ukáže další možnosti. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek si norskou ambasadorku předvolal k vysvětlení.

Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) v září uvedla, že rodina nevyužila v minulosti řadu rad, které jí dal český Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Diplomatické úsilí, které Česko pro návrat dětí matce vyvíjí, má za naprosto nestandardní.

Norské úřady posuzovaly matčinu žádost o svěření hochů do péče z loňského prosince i žádost otce Josefa Michaláka o kontakt se syny. Rozhodly tak, jak tamní sociální služba navrhovala - zbavit matku rodičovských práv a mladšího chlapce dát k adopci.