Vláda tvrdí, že nový zákon potírající žebrání je nutný, protože případy žebrání nejsou ojedinělé. V posledních letech se s otevřením hranic staly prý organizovanou a výnosnou činností, která s sebou přináší i zvýšenou kriminalitu. Kritici však tvrdí, že chystaný návrh je příliš široký, neboť by trestal i obyčejné lidi, kteří mají potřebu ostatním pomoci.
„Podle toho, jak jsem návrh zákona přečetla, když dáte hladovému najíst či napít, poskytnete mu místo k přespání, tak vám bude hrozit vězení nebo pokuta,“ řekla metropolitní radní Marianne Borgenová listu The Telegraph. „Samozřejmě že vláda nezamýšlí kriminalizovat vás nebo mě za to, že někomu dáme šálek kávy, ale podle navrhovaného zákona by nám stíhání hrozilo,“ dodala.
Organizované žebrání
Norské ministerstvo spravedlnosti ale tvrdí, že opatření je zaměřeno na ty, kteří žebrání pomáhají organizovat, a že policie bude jednotlivé případy řešit citlivě. Zákon má prý poskytnout policii pravomoc zakročit proti všem, kdo se na žebrání podílejí, tedy nikolov jen proti samotným žebrákům.
Pro nynější norskou vládu je to za méně než rok již druhý pokus zavést protižebrácký zákon. Loni v létě v parlamentu prosadila zákon, který umožňuje na obecní úrovni žebrání zakázat. Dosud ho ale využilo jen několik málo měst. Problém žebrání se týká i dalších severských zemí, kam s vidinou snadného výdělku míří žebráci především z Rumunska a Bulharska.
Pohled z Berlína: Žebrající děti
