Norsko rozšířilo protiruské sankce i na Špicberky. Rusko protestuje

Špicberky

Špicberky Zdroj: Profimedia.cz

Ruská diplomacie dnes ostře protestovala proti rozhodnutí Osla uplatňovat sankce proti občanům Ruska zařazeným na "černou listinu" Evropské unie i na Špicberkách. Podle ruských médií požaduje, aby byl tento "nepřátelský krok" okamžitě zrušen. Špicberky, které jsou nejsevernější částí Norského království, smějí Rusové navštěvovat bez víz. Funguje tam i ruská osada.

Norsko se rozhodlo omezit přístup na Špicberky poté, co tyto ostrovy v Severním ledovém oceánu v dubnu navštívil místopředseda ruské vlády Dmitrij Rogozin. Na něj uvalila EU sankce za ruskou anexi Krymu už loni v březnu. K těmto sankcím se připojilo i Norsko.

Rogozin se podíval na Špicberky cestou do Arktidy, kde otvíral novou ruskou polární stanici Severní pól 2015. Oznámil také, že Rusko se musí trvale usadit v Arktidě a přisvojit si nejméně tu část, která mu náleží.

Nežádoucí návštěva

Rogozinova „nežádoucí“ návštěva natolik rozhněvala Oslo, že slíbilo zpřísnit kontrolu i na nejsevernější části svého území. V pátek 7. srpna přijalo nová pravidla, podle nichž budou ze Špicberků deportovány osoby, na které se vztahují mezinárodní sankce.

„Počínání norské strany neodpovídá duchu mezinárodní spolupráce na Špicberkách na základě dohody z roku 1920,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. „Rozhodně protestujeme proti tomuto nepřátelskému kroku a požadujeme okamžité přehodnocení přijatých omezení,“ dodalo.

Norsko podle ruských diplomatů poškodilo zájmy nejen Ruska, ale i padesáti dalších států jako účastníků zmíněné dohody o Špicberkách z roku 1920, zaručující neomezený přístup na ostrovy.

Na sankčním seznamu je 151 osob a 37 subjektů
Základní fakta o protiruských sankcích ze strany EU a USA (diplomaté členských zemí EU se dnes shodli na prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku do konce ledna příštího roku):
- Evropská unie a Spojené státy vyhlásily protiruské sankce kvůli situaci na Ukrajině v několika vlnách.
- První vlna sankcí byla reakcí na krvavé události v Kyjevě v únoru loňského roku a na ruskou anexi Krymu loni v březnu.
- Již 6. března nařídil Bílý dům vízové sankce proti osobám a institucím odpovědným za „ohrožení svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a podkopání ukrajinských demokratických procesů“. Součástí rozhodnutí bylo kromě vízových omezení i zmrazení jejich majetku, který se nachází na americkém území. Sankce doplnily dřívější vízová omezení, která se vztahovala na ukrajinské činitele zodpovědné za porušování lidských práv. Spojené státy je vyhlásily po krvavých únorových srážkách v centru Kyjeva, které si vyžádaly 100 mrtvých a několik stovek zraněných. Sankce se dotkly kolem 30 osob.

Také EU kvůli březnové ruské anexi ukrajinského Krymu zmrazila majetek a postupně zakázala vstup na své území asi třem desítkám ruských a krymských představitelů.
- Druhou vlnu sankcí vyhlásily USA a EU 28. dubna 2014 kvůli bojům na východě Ukrajiny, které vypukly 6. dubna. Bílý dům ohlásil sankce proti sedmi ruským představitelům a 17 ruským společnostem, patřícím lidem z blízkosti ruského prezidenta Vladimira Putina. Evropská unie se rozhodla „černý seznam“ osob, kterých se týkají protiruské sankce, rozšířit o 15 jmen.
- Třetí vlna sankcí byla vyhlášena loni v červenci a v září byla rozšířena. Byla reakcí na ruský přístup k Ukrajině a na červencové zřícení malajsijského Boeingu 777 s 298 lidmi na palubě (nikdo nepřežil). Letoun byl zřejmě sestřelen protiletadlovou raketou; z katastrofy se vzájemně obviňují ukrajinská armáda a proruští povstalci. Evropské sankce zakazují export určitých technologií do Ruska (vojenství, průzkum a těžba ropy), zahrnují embargo na import a export zbraní a souvisejícího materiálu všeho druhu a omezují také například ruský přístup na finanční trhy. Nový soubor sankcí zasáhl i Krym - zakazuje účast členských států na investičních a infrastrukturních projektech na poloostrově a obsahuje seznam zboží vyráběného na Krymu, s nímž evropské firmy nesmějí obchodovat. Americké sankce se dotkly energetiky, obchodu se zbraněmi a bank. O další desítky jmen se také rozšířil unijní sankční seznam.
- Na sankčním seznamu Evropské unie je nyní zařazeno 151 jednotlivců a 37 subjektů. Vlastní protiruské sankce vyhlásily i další země světa.
- Rusko nejprve vyhlásilo loni v březnu kvůli reakci Západu na ruskou anexi Krymu vlastní sankce vůči vybraným Američanům a v srpnu vyhlásilo v reakci na rozšiřování sankcí ze strany EU a USA roční embargo na dovoz potravinářských výrobků ze západních zemí.