O stíhačkách F-35 už pochybuje pět zemí. Česko nebo Nizozemsko ale USA věří
Odtažitý postoj administrativy Donalda Trumpa k ostatním členům NATO živí jejich pochybnosti o nákupu amerických nadzvukových letounů páté generace F-35 Lightning II. Už pět zemí vyjádřilo obavy, zda americký koncern Lockheed Martin na příkaz Trumpa nepřestane aktualizovat software strojů či nezkomplikuje jejich servis. Zároveň se objevují názory, že hrozba odlivu nebo dokonce ztráty obřích kontraktů přiměje americké zbrojaře k tlaku na prezidenta USA.
Naposledy výběr F-35 negativně hodnotil šéf dánského parlamentního výboru pro obranu, konzervativec Rasmus Jarlov. „Jako jeden z těch, kteří v Dánsku rozhodovali o nákupu F-35, toho lituji,“ napsal v pondělí na sociální síti.
Jarlov reagoval na spekulace, že by stíhačky mohly mít „vypínač“, který by Washingtonu umožnil je na dálku vyřadit z provozu. Přestože Pentagon popírá, že by letouny podobnou funkci měly, dánského poslance nepřesvědčil.
Stačí zastavit dodávky dílů
Podle Jarlova nejsou argumenty velení americké armády „bernou minci“. Míní, že Spojené státy by mohly Dánsku zmařit využití F-35 pouhým zastavením dodávek náhradních dílů. Podobným problémům, ale v souvislosti s jinou americkou technikou, čelila Ukrajina, které Trump dočasně přerušil vojenskou pomoc.
„Snadno si dovedu představit situaci, kdy budou USA po Dánsku požadovat Grónsko a budou nám vyhrožovat, že když odmítneme, deaktivují naše zbraně a nechají Rusko, aby na nás zaútočilo,“ uvedl Jarlov, který je zároveň mluvčím své strany pro záležitosti Grónska.
Jarlov také obvinil USA, že chtějí „posílit Rusko a oslabit Evropu“. „Proto je nákup amerických zbraní bezpečnostním rizikem, které nemůžeme podstupovat. V příštích letech nás čekají obrovské investice do protivzdušné obrany, stíhaček, dělostřelectva a dalších zbraní, a pokud je to možné, musíme se americkým zbraním vyhnout,“ zdůraznil a dodal: „Vyzývám naše přátele a spojence, aby učinili totéž.“
Dánsko v roce 2016 oznámilo, že utratí přibližně tři miliardy dolarů za 27 strojů F-35, které nahradí jeho stárnoucí flotilu letounů F-16. Jarlov už tehdy působil jako předseda dánského výboru pro obranu. Kodaň zatím obdržela 17 objednaných F-35.
Vycouvá Kanada z obchodu?
Vůbec nejkritičtěji vnímá investici do F-35 Kanada, která jich má nasmlouvaných 88 kusů za 74 miliard dolarů. Za prvních 16 strojů už zaplatila 19 miliard. „Tuto stíhačku vybralo naše letectvo, ale nyní zkoumáme další alternativy, zda všechny ty F-35 potřebujeme,“ uvedl podle kanadské televize CBC kanadský ministr obrany Bill Blair. Nevyloučil tak, že by země nemusela za zbylé letouny zaplatit.
Kanadská vláda údajně zvažuje, že by se obrátila na švédský Saab, výrobce nadzvukových letounů JAS-39 Gripen. „Premiér Mark Carney mě požádal, abych to prozkoumal a vedl diskuze s dalšími, zejména s těmi, kteří by umožnili montáž stíhaček v Kanadě,“ dodal Blair. Podle CBC to uvedl s odkazem právě na Švédsko.
Pochybují i Němci a Švýcaři
Značně bolestivá by pro Lockheed Martin mohla být i ztráta zájmu Německa. „Musíme se na to podívat pořádně a být opatrní. Jestliže dáváme takové peníze za zbraňový systém, jako je F-35, musíme mít sami schopnost rozhodovat o jeho použití,“ citoval deník Bild poslance německého parlamentu za CDU Ingo Gädechense.
V podobném duchu hovoří také expředseda Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger, který se vyslovil pro možné ukončení kontraktu s USA. Ischinger připomněl, že Trump na týden stopnul sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Její vojáci proto nemohli efektivně využívat americké raketomety Himars a další zbraně.
Obavy z nespolehlivosti a nepředvídatelnosti Trumpovy administrativy mají i švýcarští politici. Podle nich by mohla zasáhnout do aktualizace softwaru F-35, což by vedlo ke snížení schopností strojů. Švýcarská vláda nicméně věří, že americká strana své závazky splní. Alpská země si objednala 36 nejpokročilejších stíhaček za šest miliard švýcarských franků. Z celkové sumy za ně dosud uhradila více než osminu.
USA povede jiný prezident
Vůbec první zemí, kde se po nástupu Trumpa ozvaly hlasy zpochybňující sázku na F-35, bylo Portugalsko. Tamní letectvo doporučilo, aby stát pořídil právě tyto americké stroje. Když se ale server Público zeptal ministra obrany Nuna Mela, odpověděl, že chce nakupovat zbraně pouze od spolehlivých partnerů.
„Při rozhodování nemůžeme ignorovat geopolitické prostředí. Nedávný postoj Spojených států v kontextu NATO nás musí přimět k tomu, abychom se zamysleli nad nejlepšími možnostmi, protože předvídatelnost našich spojenců je něco, co musíme brát v potaz,“ řekl Melo začátkem března.
Důvod k obavám naopak nemá český kabinet Petra Fialy. „Uvědomme si, že první letouny budou do České republiky dodány v době, kdy bude ve funkci jiný americký prezident,“ argumentuje premiér. Začátek dodávek celkem čtyřiadvaceti F-35 je naplánovaný na rok 2031, poslední stroje má česká armáda získat do poloviny dekády.
Důvěře se USA jako dodavatel zbraní těší i v Nizozemsku. „Je v zájmu náš všech, abychom zajistili, že program F-35 zůstane plně funkční a že bude tak úspěšný, jako je teď. Nevidíme žádné známky toho, že by z toho Spojené státy ustupovaly,“ uvedl tamní ministr obrany Ruben Brekelmans. Připomněl, že projekt F-35 je mezinárodní a od počátku se na něm podílejí nejen některé evropské země, ale také Izrael nebo Japonsko.
