„Neřeší to všechny naše problémy s Íránem, nicméně dosáhli jsme detailní dohody, která trvale zakazuje Íránu získat jadernou zbraň,“ prohlásil Obama. Zdůraznil přitom, že země podle úmluvy sníží počet centrifug, zastaví obohacování uranu a nebude moci získat plutonium potřebné pro výrobu jaderné zbraně.
Ve svém projevu na Americké univerzitě se Obama opřel i do kritiků uzavřené smlouvy a odpověděl konkrétně na několik jejich výtek. Odpůrci smlouvy například tvrdí, že inspekce v Íránu nebudou účinné.
To podle šéfa Bílého domu není pravda. Inspektoři budou mít zaručen neustálý přístup na všechna místa a to i v případě, že bude Teherán proti. „Jestliže bude Írán podvádět, zjistíme to,“ dodal Obama s tím, že v tomto případě by byly okamžitě znovu zavedeny sankce.
Bez dohody by prý došlo k další válce
Odmítnutí íránské jaderné dohody by podle Obamy vedlo k jedinému - další válce na Blízkém východě. Odpůrci smlouvy rovněž argumentují tím, že šla vyjednat lepší dohoda, což americký prezident odmítl. Stejně tak odmítl i argument, že by stačily pouze sankce.
„Jen sankce Írán neodradí od jeho jaderného programu,“ uvedl Obama v téměř hodinovém projevu. „Jestliže Kongres odmítne tuto dohodu, tím nejenže umožní Íránu získat jadernou zbraň, ale tuto cestu i urychlí,“ dodal a upozornil, že kongresmani by si měli uvědomit, co je v sázce.
Barack Obama rovněž prohlásil, že on byl vždy pro diplomatické řešení celé situace. „Vojenská akce by nebyla tak účinná jako dohoda, která zabraňuje Íránu získat jadernou zbraň,“ řekl. Jaderný Írán je podle něj mnohem nebezpečnější než Írán, který těží ze zrušení sankcí.
Smlouvu podpořila většina světa, jediným jejím hlasitým kritikem je Izrael, upozornil dále americký prezident. „Dali jsme izraelské vládě jasně najevo, že s nimi chceme debatovat o způsobech, jak odpovědět na jejich bezpečnostní potřeby,“ řekl Obama. Na adresu nejvýraznějšího kritika dohody, izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pak uvedl: „Myslím si, že nemá pravdu.“
Jak se zachová Kongres?
Dohoda s Íránem, uzavřená 14. července, blokuje přístup Teheránu k vývoji jaderných zbraní výměnou za zrušení mezinárodních hospodářských sankcí. Uzavřena byla po mnohaletém úsilí vyjednávačů z USA, Británie, Francie, Ruska, Německa, Číny, Íránu a Evropské unie.
Dosažení dohody vyvolalo široký mezinárodní souhlas. Dokument ale tvrdě kritizoval Izrael a nelíbí se ani Saúdské Arábii, mocenskému rivalu Teheránu a jednomu z hlavních spojenců USA na Blízkém východě.
Demokratický prezident Barack Obama nyní musí přesvědčit Kongres, v němž mají převahu republikáni, aby dohodu schválil. Podle dosavadních vyjádření republikánských poslanců a senátorů nelze s jejich hlasy pro smlouvu s Íránem příliš počítat, výhrady se ale ozývají i z demokratického tábora.
Pokud Kongres smlouvu odmítne a neodvolá americké protiíránské sankce, může prezident jeho rozhodnutí vetovat. Prezidentské veto by potom každá z komor mohla přehlasovat jen dvoutřetinovou většinou.
