Obama povolil letecké údery v Iráku a shazování zásob

Americký prezident Barack Obama

Americký prezident Barack Obama Zdroj: ctk/AP

Americký prezident Barack Obama oznámil, že povolil cílené letecké údery v Iráku v případě dalšího postupu islamistů. Spojené státy podle něj zasáhnou v případě, že se v ohrožení ocitnou životy Američanů, jakož i tisíců civilistů, aby odvrátily genocidu. Ujistil však, že nepřipustí opětovné zavlečení USA do další války, americké bojové jednotky se do Iráku nevrátí.

„Povolil jsem cílené údery, pokud bude nezbytné pomoci iráckým silám chránícím civilisty,“ řekl Obama. Také povolil shazování zásob civilistům, kteří prchli do hor před postupujícími radikály z organizace Islámský stát.

USA podle prezidenta nemohou zasahovat při každé krizi ve světě, ale ani nemohou zavírat oči v situaci, kdy se nevinní lidé mohou stát obětí násilí v strašlivém rozsahu. „Můžeme jednat odpovědně a opatrně, abychom zabránili možné genocidě,“ řekl.

Další Obamovo rozhodnutí se týká humanitární pomoci civilistům, kteří prchli do hor před postupujícími radikály z organizace Islámský stát (IS). USA podle prezidenta nemohou zasahovat při každé krizi ve světě, ale ani nemohou zavírat oči v situaci, kdy se nevinní lidé mohou stát obětí násilí v strašlivém rozsahu. „Můžeme jednat odpovědně a opatrně, abychom zabránili možné genocidě,“ řekl.

Uprchlíci dostali vodu a potravinové dávky

Obamovo prohlášení následovalo až poté, co tři americká vojenská nákladní letadla v doprovodu stíhaček podle agentury AP bezpečně shodila uprchlíkům na 20 tisíc litrů pitné vody a 8 tisíc potravinových dávek. Shoz zásob se odehrál v horách u města Sindžár, kde přežívá asi 40 tisíc členů náboženské sekty jezídů. V případě potřeby se shozy zásob mají zopakovat.

Americký tisk upozorňuje, že obě mise, o nichž Obama rozhodl, jsou složitější, než se zdají. V případě humanitární pomoci lidem v horách u Sindžáru bude prý letectvo muset také rozbít linie obléhatelů, aby se k uprchlíkům dostala další pomoc po zemi. Tato operace má být koordinována s iráckými a kurdskými vojáky.

Američanům jde o Irbíl
Úkol týkající se obrany Kurdistánu souvisí s americkými zájmy v tamním středisku Irbílu. USA tam mají konzulát, diplomaty a vojenské poradce. „Vydal jsem armádě příkaz provést cílené nálety na konvoje teroristů, pokud se začnou přibližovat k městu Irbílu,“ sdělil Obama.

Spojme se proti "velkému nebezpečí", vyzval ajatolláh Sistání

Nejvlivnější z iráckých šíitských duchovních ajatolláh Alí Sistání vyzval u příležitosti dnešních svátečních modliteb Iráčany, aby se spojili proti radikálům, kteří podle něj představují „velké nebezpečí“. Kritizoval zároveň irácké politiky, když řekl, že Irák poškozují lpěním na svých funkcích. Mířil podle Reuters na premiéra Núrího Málikího, který usiluje o třetí mandát přes odpor mnoha politiků i řadových občanů. Sistání už jednou vyzval Iráčany ke společnému boji proti IS a šíité nato reagovali vytvořením milicí, které se připojily k armádě.

Obamu vedly k rozhodnutí nasadit do Iráku letectvo zprávy o rychlém postupu IS ke kurdským oblastem. Podle CNN jsou oddíly radikálů asi 40 kilometrů od Irbílu. Reuters tvrdí, že IS zřídil silniční kontroly na hranicích iráckého Kurdistánu. Kurdské milice - pešmergové - dnes potvrdily, že se IS ve čtvrtek zmocnila přehrady severně od Mosulu, kterou do té doby kontrolovali Kurdové.

Islamisté postupují od června severním Irákem směrem k Bagdádu. V části Iráku a Sýrie vyhlásili chalífát, ovládají také velké oblasti v západoirácké provincii Anbár.

Tomáš Pojar: Umělé hranice na Blízkém východě se rozpadají