Obavy o Španělsko a Francii posunují krizi na další úroveň

krize eura

krize eura Zdroj: Kolaz E15

Obavy z šíření dluhové nákazy z periferie na klíčové evropské ekonomiky rostou. Ke kritické sedmiprocentní hranici úroků za státní dluhopisy se po Itálii přiblížilo i Španělsko. Výnosová přirážka rychle roste i u francouzských obligací. Analytici se obávají, že dva roky trvající krize eurozóny se může dostat na další úroveň a problémy se ještě výrazně prohloubit.

Úrok desetiletých státních dluhopisů Španělska se přiblížil na nebezpečnou úroveň. Španělsko dnes prodalo v aukci desetileté obligace v objemu 3,6 miliardy eur (92,3 miliardy korun) a úrok se vyšplhal na téměř sedm procent, nejvýše za 14 let.

Hranice sedmi procent je přitom na trhu vnímána velmi citlivě, protože po výstupu výnosů nad sedm procent byly o mezinárodní finanční pomoc nuceny požádat vlády Řecka, Irska a Portugalska.

Průměrný výnos nových španělských obligací činí 6,975 procenta. Loni v říjnu při obdobné aukci činil 5,43 procenta a letos v červenci 5,986 procenta.

„Výsledek byl hrozný. Nepodařilo se jim získat plnou částku a poměr nabídky k poptávce je opravdu slabý. Fiskální profily Španělska a Itálie jsou různé, ale jejich výnosy, zdá se, jsou nyní vyrovnané,“ komentoval aukci stratég firmy Lloyds Achilleas Georgolopulos.

Španělsko čekají v neděli předčasné parlamentní volby. Podle průzkumu zřejmě zvítězí středo-pravá Lidová strana. Vůdce strany Mariano Rajoy bude muset rychle ujistit trhy, že zavede taková opatření, aby Španělsko nemuselo požádat o finanční pomoc, jako třeba sousední Portugalsko.

Francie je pod tlakem. Boj o roli ECB trvá

Stále větší nedůvěra investorů se dotýká i Francie. Paříž dnes prodala střednědobé státní dluhopisy v objemu 6,98 miliardy eur. Náklady na úvěry v případě dvou a čtyřletých dluhopisů stouply o půl procentního bodu. Před aukcí rostla i výnosová přirážka francouzských desetiletých obligací vůči německým - vystoupila na dva procentní body, nejvyšší úroveň od zavedení eura.

Německo s Francií stále vedou tvrdé spory, jestli by Evropská centrální banky neměla získat větší pravomoci pro nákup dluhopisů na trhu a srazit tak jejich neúnosné úroky. Podle některých ekonomů je to jediná možnost, jak dostat situaci pod kontrolu. Třeba podle poradce německé vlády Petera Bofingera by Evropská centrální banka měla změnit svou dosavadní úlohu a stát se věřitelem poslední instance. Německá kancléřka Angela Merkelová to ale dál, na rozdíl od Francie, odmítá.

Na poslední vývoj dluhopisů Španělska reagují i burzy. Západoevropské akcie začaly poklesem a kolem poledne ztrácel jejich hlavní index více než jedno procento. Oslabilo i euro.