Drama se nekoná. Vláda Theresy Mayové ustála hlasování o důvěře

Britská premiérka Theresa Mayová

Britská premiérka Theresa Mayová Zdroj: ČTK

Britská vláda premiérky Theresy Mayové dnes večer podle očekávání přečkala hlasování o vyslovení nedůvěry. Pro vyslovení nedůvěry vládě v Dolní sněmovně hlasovalo 306 poslanců. Vládu naopak podpořilo 325 zákonodárců. K vyslovení nedůvěry bylo potřeba 318 hlasů.

Hlasování se konalo na návrh opozičních labouristů poté, co v úterý parlament jednoznačně odmítl dohodu o odchodu Británie z Evropské unie.

Vládu dnes kromě konzervativců podpořila také severoirská Demokratická unionistická strana (DUP), která podporuje menšinový kabinet Mayové. Předsedkyně DUP Arlene Fosterová po dnešním setkání s Mayovou předem potvrdila, že její strana vládu v hlasování podpoří. V kritické době pro Británii je to podle ní v národním zájmu.

Online přenos

Online přenos

16. ledna 2019 · 22:23

71 labouristických poslanců se dnes podpisem zavázalo, že podpoří případné druhé referendum.

16. ledna 2019 · 21:51

Předseda Labouristické strany Ian Lavery uvedl, že nabídka Mayové přišla "trochu pozdě".

16. ledna 2019 · 21:48

Premiérka Theresa Mayová pozvala lídry parlamentních stran k jednání. Šéf labouristů Jeremy Corbyn nabídku přijme, jen pokud Mayová vyloučí možnost tvrdého brexitu.

16. ledna 2019 · 21:44

Šéf liberálních demokratů Vince Cable dnešní jednání označil za "velké odmítnutí" Jeremyho Corbyna.

16. ledna 2019 · 20:32

Britská vláda premiérky Theresy Mayové podle očekávání přečkala hlasování o nedůvěře. Podpořilo ji 325 poslanců, proti bylo 306 zákonodárců.

16. ledna 2019 · 20:07

Poslanci se právě odebrali k hlasování.

16. ledna 2019 · 19:16

Podle westminsterského lídra skotské SNP Iana Blackforda, by vláda měla naopak rezignovat.

16. ledna 2019 · 19:11

Podle předsedkyně DUP Arlene Fosterové poslanci irské strany dnes vládu podpoří.

16. ledna 2019 · 18:49

Nezávislý poslanec John Woodcock nebude hlasovat pro vyjádření nedůvěry. Jeremy Corbyn se prý pro vysokou ústavní funkci nehodí.

16. ledna 2019 · 18:46

Welšský první ministr Mark Drakeford řekl, že by Mayová měla rezignovat.

16. ledna 2019 · 18:34

Euro pod vlivem obav z vývoje ekonomiky eurozóny oslabovalo.

16. ledna 2019 · 17:52

S včerejší porážkou premiérky Mayové vzrostla pravděpodobnost, že k brexitu nakonec nedojde, uvedlGoldman Sachs.

16. ledna 2019 · 17:25

Brity nečeká lehké období. Naopak. Mají před sebou týdny i měsíce chaosu a nejistou budoucnost. Více v komentáři Lucie Bednárové.

16. ledna 2019 · 16:45

Vedení Jaguar Land Roverje zklamané z výsledků včerejšího hlasování. Největší britský výrobce automobilů vyzval poslance k vyloučení možnosti brexitu bez dohody.

16. ledna 2019 · 16:26

Světové finanční trhy jsou po úterním hlasování o brexitu klidné. Důvodem je podle analytiků fakt, že nepřijetí dohody o brexitu v britském parlamentu bylo očekávané a politici zatím nepřišli s žádným novým plánem.

16. ledna 2019 · 16:16

Debata je v plném proudu.

16. ledna 2019 · 16:04

Takzvaný tvrdý brexit by mohl mít dopad až na 40 tisíc Čechů pracujících ve Velké Británii, řekl prezident asociace center sdílených služeb ABSL Jonathan Appleton.

16. ledna 2019 · 15:56

Theresa Mayová podle Wall Street Journal večer dostane důveřu. Další dění kolem brexitu je ale nejasné

16. ledna 2019 · 15:49

Podle expremiéra Davida Camerona Mayová dnešní hlasování ustojí.

16. ledna 2019 · 15:26

Výsledky včerejšího hlasování vypovídají o současné britské politice mnohé.

Premiérka Mayová vzápětí po dnešním hlasování vyjádřila potěšení nad tím, že Dolní sněmovna její vládě vyjádřila podporu a ujistila, že vláda bude nadále pracovat na uskutečnění odchodu Británie z EU. Vybídla stranické předáky a představitele parlamentu k zahájení rozhovorů o této záležitosti už dnes večer. "Jsem připravena spolupracovat se kterýmkoli členem této sněmovny s cílem dospět k brexitu," prohlásila premiérka.

Šéf labouristů Jeremy Corbyn však upozornil, že jednání s premiérkou mohou pokročit pouze v případě, že vláda smete ze stolu možnost brexitu bez dohody. Rovněž zástupce Liberálních demokratů Edward Davey ujistil, že jeho strana se chce jednání zúčastnit, ale musí být vyloučena možnost neřízeného rozchodu s EU. Země má z EU odejít 29. března.

Předseda poslanecké frakce Skotské národní strany (SNP) Ian Blackford řekl, že vítá "nabídku k rozhovorům ze strany premiérky" a dodal, že strany pokud možno musí konstruktivně spolupracovat.

V úterý parlament rovněž podle očekávání odmítl dohodu o vystoupení země z EU. Dohodu podpořilo 202 zákonodárců, proti bylo 432. Opoziční labouristé po této historické porážce vlády oznámili, že podali návrh na vyslovení nedůvěry vládě.

Poté, co dnes vláda hlasování přežila, musí do 21. ledna v parlamentu předložit takzvaný "plán B", tedy návrh dalšího postupu ohledně brexitu.

Jedním z možných scénářů vývoje brexitu je i takzvaný neřízený brexit, který si ale žádná strana nepřeje a obecně je považován za nejhorší možnou variantu.

Mayová už během dnešních interpelací v parlamentu řekla, že neřízenému odchodu Británie z EU se lze vyhnout jen dvěma způsoby: schválením dohody, nebo zrušením brexitu. Její vláda přitom podle ní brexit rušit nehodlá, neboť by to podle ní bylo v rozporu s vůli lidu vyjádřenou v referendu z roku 2016.

Vláda se tak pravděpodobně pokusí s Evropskou unií dál jednat. Není také vyloučeno odložení brexitu nebo druhé referendum.

Problém pro velkou část britských politiků představuje v dohodě odmítnuté v úterý hlavně takzvaná irská pojistka, tedy záložní řešení, které by mělo zabránit vzniku přísného režimu na hranici britského Severního Irska a Irské republiky. Podle řady britských zákonodárců by aktivace pojistky znamenala dlouhodobé připoutání Británie k unijním strukturám.

Mayová už v polovině prosince ustála hlasování poslanců své vlastní strany o nedůvěře. Tehdy se rozhodovalo, zda bude dál vůdkyní Konzervativní strany a potažmo i předsedkyní vlády. V tajném hlasování podpořilo Mayovou 200 poslanců, 117 jí vyjádřilo nedůvěru.

Hlavní body dojednané dohody o vysoupení z Evropské unie

- Celkem 585 stran textu „rozvodové smlouvy“ s několika protokoly a přílohami řeší konkrétní otázky, které umožní co nejhladší rozvázání vztahů po 45 letech britské integrace v unii. Popisován je mimo jiné způsob vypořádání britských závazků vůči evropskému bloku a definovány jsou některé závazky do budoucna.

- Dohoda řeší podmínky britského odchodu z EU k 29. březnu 2019 a zajišťuje, že se tak stane spořádaným způsobem. Dává tedy právní jistotu firmám i občanům na obou stranách kanálu La Manche. Nezabývá se ale do hloubky vztahy EU a Británie v dalších letech.

- Ty nastiňuje souběžně dojednaný politický protokol, který má být základem budoucích smluv o spolupráci v několika oblastech, od hospodářství přes školství po diplomacii, obranu či bezpečnost. Kromě jiného také řeší přechodné období po brexitu do roku 2020. Přechodné období je možné po souhlasu obou stran o rok či dva prodloužit.

- Klíčovým bodem (také pro řadu českých občanů v Británii) je závazek ochrany stávající podoby práv více než tří milionů lidí z jiných zemí unie na ostrovech a asi milionu Britů, kteří se rozhodli žít jinde v unii. Stejná pravidla mají platit také pro ty, kdo se přes La Manche přestěhují v době trvání přechodného období.

- Dohoda rovněž chrání práva rodinných příslušníků a dětí. Zajišťovat má to, že do Spojeného království bude možné přicestovat, žít tam, pracovat či studovat za stejných podmínek jako před brexitem a že v Británii bude možné žádat o trvalé bydliště podle stávajících pravidel. Analogicky mají dál pro tyto lidi platit pravidla ohledně zaměstnávání; ti, kterých se dohoda týká - tedy už v Británii žijí, či se do ní přesunou v přechodném období -, budou mít právo na zdravotní péči, penzi a další sociální příspěvky za stejných podmínek jako nyní.

- Na žádost britské strany je součástí dohody přechodné období, které skončí na konci roku 2020. Strany se nakonec dohodly na možnosti toto období jednou prodloužit, pokud se na tom domluví. Po dobu přechodného období, které dává přinejmenším 20 měsíců času na dojednání dohod upravujících budoucí vzájemné vztahy, už nebude Británie členem unie, prakticky se ale pro firmy a občany nic nezmění. Země však odejde z politických institucí EU, nebude se už tedy podílet na rozhodování o budoucnosti bloku.

- Vyjednavači také vyřešili problém vyrovnání britských finančních závazků vůči EU. Británie zaplatí všechno, co má zaplatit ve stávajícím finančním rámci do konce roku 2020, pro žádnou z ostatních 27 zemí EU tak brexit samotný nebude znamenat vyšší finanční náklady či ztrátu. Některé britské závazky jsou ale dlouhodobější, například podíl na společných zárukách za poskytnuté půjčky. Británie také splní své závazky vůči svěřeneckým fondům a nástrojům sloužícím například na pomoc africkým zemím či syrským uprchlíkům v Turecku.

- Dohoda řeší praktické otázky související s koncem Británie v EU, například zajišťuje pokračování hladkého převozu zboží ve chvíli, kdy země z unie odejde. Neměly by být narušeny dodavatelské vazby.

- Britská strana se po dlouhých rozhovorech zavázala svými zákony uznat a chránit více než 3000 evropských tzv. „geografických chráněných označení“, tedy konkrétních kvalitních potravinářských výrobků z určitých míst. V Česku se to týká například karlovarských oplatek, valašských frgálů, olomouckých tvarůžků nebo piva.

- Shoda byla také nalezena ohledně způsobu, jak řešit rozpory okolo aplikace smlouvy, která nakonec bude základním právním dokumentem pro vztahy EU a Británie. Problém bude nejprve posuzovat ustavený společný výbor, a pokud v něm nebude nalezena dohoda, bude následovat arbitráž. V případě, že se bude jednat o otázku související s unijním právem, bude se přihlížet k rozhodnutí unijního soudu. Výsledek arbitráže bude pro obě strany závazný.

- Dohoda řeší i otázku stávající soudní spolupráce, administrativních procedur či otevřených veřejných zakázek. Stanoví také například, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) bude moci ještě čtyři roky po konci přechodného období otevírat nová vyšetřování případů, které se staly před brexitem či za přechodného období.

- Klíčovou otázkou, která v poslední době dojednání dohody zpomalila, bylo nalezení způsobu, jak zajistit praktickou neexistenci standardní vnější hranice EU mezi Irskem a britským Severním Irskem. Hladký pohyb přes hranici má význam pro tamní mírový proces. Věc nakonec řeší speciální protokol, který popisuje právně závaznou „pojistku“. Ta by měla po konci přechodného období začít platit „pokud a když“ se do té doby nepodaří oběma stranám v rámci diskusí o budoucí podobě vzájemných vztahů dojednat jiné řešení problému.

- Obě strany se přitom zavázaly pokusit se nově věc domluvit do 1. července 2020. Na ukončení platnosti domluvy se musí dohodnout obě strany, žádná nemůže protokol vypovědět sama.

- Protokol předpokládá, že po konci přechodného období a do chvíle „náběhu“ zatím nenalezeného nového řešení, vznikne z EU a Británie společný celní prostor. Severní Irsko zůstane součástí stejného prostoru jako zbytek Spojeného království a při přesunu zboží nebudou potřeba žádná dodatečná cla, kvóty či kontroly a hranice bude prostupná.

- Obě strany se také dohodly na řadě opatření, která zaručují mezi EU a britskou stranou „rovné hřiště“ pro obchodní soutěž, Británie tak bude uznávat některá unijní pravidla například ohledně pracovního práva, ochrany životního prostředí či zdanění. Součástí dohody naopak nejsou pro britskou stranu důležité otázky rybolovu, ty mají být řešeny až v následné smlouvě o budoucích vztazích.

- V Severním Irsku má platit unijní celní kodex, což zajistí, že jeho firmy nebudou mít překážky při umísťování zboží na unijní trh.

- Británie zůstane ve vztahu k Severnímu Irsku vázána pravidly EU, která souvisí s unijním jednotným trhem a nelze se jim při odstranění standardní hranice vyhnout. Jde o legislativu týkající se zboží, sanitárních a fytosanitárních pravidel, pravidel pro zemědělské produkty, DPH u zboží a unijní pravidla pro státní soutěž.