Scarano měl ve Vatikánu vysoké postavení, zabýval se správou majetku, a tudíž s bankou úzce spolupracoval. Na konci června byl zatčen kvůli údajnému pokusu propašovat letadlem ze švýcarské banky do Itálie 20 milionů eur, které zřejmě měly skončit u jeho přátel.
Nejde přitom o jediný Scaranův průšvih. Policie v jeho domovském městě Salerno ho podezírá, že je zapletený do praní špinavých peněz. Uvádí například, že si v roce 2009 vyzvedl ze svého účtu ve vatikánské bance v hotovosti 560 tisíc eur, které prý potřeboval na splátku hypotéky.
Při domovní prohlídce u něj byla nalezena vzácná umělecká díla a drahé orientální koberce. „Říká se mu Monsignore
500 kvůli jeho slabůstce otvírat peněženku a ukazovat, že má u sebe jen bankovky v hodnotě pěti set eur,“ popsal zvyky preláta list Corriere della Sera.
Politika nulové tolerance
Vatikán v reakci na vyšetřování vyhodil Scarana z jeho místa a zmrazil mu účty v místní bance. Před pár dny navíc podnikl zcela neobvyklý krok a oficiálně požádal Itálii o spolupráci při jeho vyšetřování.
O tvrdém postoji vůči podobným hříšníkům se snaží přesvědčit veřejnost i prozatímní ředitel banky Ernst von Freyberg. Na počátku července nahradil Paola Ciprianiho, jenž na funkci společně se svým zástupcem rezignoval. „Vatikán je odhodlán vést politiku nulové tolerance k možným finančním nesrovnalostem, ať už se budou týkat duchovních nebo laiků,“ vzkázal prostřednictvím mluvčího nejmenšího státu.
Osud banky je nejistý
Všichni však vědí, že k nápravě pošramocené reputace instituce, kterou problémy provázejí mininálně od osmdesátých let dvacátého století, bude třeba učinit razantnější kroky. „Chceme připravit možnosti, aby Svatý otec mohl později v tomto roce rozhodnout, jak dále plánovat naše aktivity,“ slibuje von Freyberg.
Podle Františka je ve hře několik návrhů. Hovoří se o tom, že IOR, který nyní nepůjčuje peníze, by se mohl stát plnohodnotnou bankou. Podle dalších názorů by spíše mohl fungovat jako charitativní fond. Papežovy výroky o tom, že katolická církev má být chudá a že „svatý Petr také neměl bankovní účet“, ale zároveň živí spekulace o úplném zrušení instituce.
| Webem k transparentnosti |
|---|
| Vatikánská banka ve snaze působit transparentněji a být otevřenější k novinářům rozjela před pár dny webové stránky v italštině a angličtině. Chce prostřednictvím nich například zveřejňovat výroční zprávy. Zatím se zájemce dozví, že loni ústav se 114 zaměstnanci vykázal čistý zisk 87 milionů eur. V současnosti se přitom stará o finance 5200 katolických institucí, například různých řádů. Peníze téměř čtrnácti tisíc jednotlivců z řad současných i bývalých zaměstnanců Svatého stolce tvoří patnáct procent majetku ve správě banky. |
