Krátkodobé oživení
Mnozí komentátoři při pohledu na nová jména šetří optimismem.
Si Ťin-pching a další podle nich na jedné straně zřejmě přinesou krátkodobé oživení. O tom, že se jim podaří změnit kurz nastolený v posledních několika čtvrtletích, kdy růst propadl až k sedmiprocentní hranici, už ale pochybují. Růst o sedm a možná i méně procent se tak může stát novým normálem.
Si Ťin-pching, který se stane prvním mužem komunistické strany a následně i celé země, je považován za muže sázejícího na konsenzus. Že by dokázal zemi naordinovat drastické reformy, o tom většina expertů pochybuje. Jednak to není jeho styl, jednak budou případné ambice nového vedení brzdit velké státní podniky, které si užívají výsostného postavení.
Jak v této souvislosti říká ředitel Výzkumného centra čínské politiky a byznysu při Univerzitě v Indianě Scott Kennedy, nové vedení bude ve vleku zájmů, které mu radikální změny prostě nedovolí. A to může Čínu nakonec potopit. Například podle Světové banky bez výrazných reforem může růst do roku 2015 zpomalit jen na pět procent.
Proaktivní vláda
Posledních třicet let ekonomika nejlidnatější země světa rostla v průměru každý rok o deset procent. Tomu by se po příchodu nového vedení mohla alespoň na nějaký čas přiblížit. „Nová vláda se bude chtít předvést jako proaktivní,“ myslí si například ekonom londýnské pobočky ING James Knightley. Jak dodává, i proto očekává, že Peking opět začne ve velkém stimulovat ekonomiku.
Podobně to vnímají i další oslovení v City. Podle nich je možné čekat snížení úrokových sazeb, měkčí požadavky na výši rezerv, které musejí vytvářet komerční banky, a v neposlední řadě i další fiskální stimuly. Obávané tvrdé přistání – prudké ochlazení růstu – tak zřejmě v dohledné době nehrozí, zní Londýnem.
Nakopávání plechovky červů
Otázkou zůstává, zda umělá výživa ze státních kapes nerozehraje pouze čínskou variaci na v Evropě nechvalně známé nakopávání plechovky červů. I země draka musí jednou přistoupit k řešení současných problémů a nerovnováh. Je zapotřebí posílit roli služeb, navýšit spotřebu domácností, a oslabit tak závislost na exportu a investicích.
„Problémem Číny je nadměrná míra investic,“ souhlasí šéfekonom UniCredit banky Erik Nielsen. „Žádná země by nedokázala tak masivní investice alokovat efektivně, to vám garantuji,“ připojuje své zkušenosti z cest po Číně. Dodává, že i proto země musí najít cestu, jak dostat soukromou spotřebu na úrovně běžné na Západě. Bez toho je současný model neudržitelný.
Jde o to, zda nové čínské vedení dokáže navzdory všem systémovým brzdám jednat dostatečně rychle, nebo zda plechovku obrazně řečeno nakopne tolikrát, že její víko povolí. Oba scénáře mají své respektované zastánce. První skupina tvrdí, že reformy už běží. V důsledku toho se dá čekat pomalejší růst, který například Nick Lardy z Petersonova institutu odhaduje na 6,5 až osm procent. Podle druhé skupiny se Čína ocitla kvůli dosavadní politice ve slepé uličce.
Dostat se z ní nebude jednoduché. Jak říká Michael Pettis z Pekingské univerzity, kombinace velkých nerovnováh a vysokého zadlužení, které poháněla misalokace investic, tradičně vyžaduje bolestivou nápravu. A ta čeká i Čínu.
Kdo má pravdu?
Který z těchto dvou táborů má pravdu, to je ve hvězdách, shodla se většina oslovených londýnských ekonomů. Proto – Čína teď není jedinou neznámou na globální scéně – doporučují soustředit se na krátkodobý horizont. „Nové čínské vedení se zaměří na ekonomiku. A to je dobrá zpráva pro celý svět,“ shrnul za všechny
Londýn - od našeho zpravodaje, autor je členem sítě GlobeReporter.org
