Peking se chystá přistřihnout křídla zahraničním investorům

banka, Čína

banka, Čína Zdroj: E15

Globální investiční fondy, které působí na čínském trhu, to budou mít brzy těžší. Dosud platilo, že pokud má firma s globální působností čínskou pobočku a účty v jüanech, má stejná práva jako domácí čínské společnosti. To chce teď Peking změnit. Do budoucna má o statutu fondu rozhodovat zdroj financí.

Peníze mezinárodní firmy budou považovány za zahraniční kapitál, a podle zákona tím ztratí přístup do strategických odvětví, jako jsou média nebo důlní průmysl. Mezinárodní investoři tak přijdou o lukrativní investice.

Velcí nadnárodní hráči jako Blackstone Group nebo TPG Capital Management v Číně dosud zakládali jüanové účty ve víře, že se k nim čínský regulátor bude chovat stejně jako k fondům domácím, a vyhnou se tak omezením platným pro zahraniční investory. Toto období nejasných pravidel ale brzy skončí. Agentuře Reuters to sdělil dobře informovaný zdroj z čínského ministerstva obchodu (Mofcom). Zákon považující globální držitele jüanových fondů za zahraniční má být hotov do konce roku.

„Pro zahraniční soukromé investory by to byla rána, protože hlavním smyslem zakládání čínských účtů v jüanech bylo stát se lokálním hráčem,“ uvedl Poddy Feng, analytik poradenské firmy China Venture. „To, že budou považováni za cizí, jim zabrání investovat do určitých odvětví. Budou se na ně také vztahovat některá vlastnická omezení,“ dodal.

Jüanové fondy zakládali všichni velcí hráči, kromě Blackstone a Carlyle Group také investiční banky jako Goldman Sachs nebo Morgan Stanley. Soukromé investiční fondy zaměřené na Čínu loni činily celkově 32 miliard dolarů, z čehož 68 procent připadalo na fondy v čínské měně. Během uplynulých čtyř let v Číně vzniklo více než šest desítek takových fondů v hodnotě osmdesát miliard jüanů (245 miliard korun), uvedla China Venture.

Zahraniční investoři se v Číně angažují i prostřednictvím dolarových fondů, ale pak čelí řadě překážek, jako jsou sektorová omezení či vleklé schvalování. Nesmí investovat do citlivých sektorů, například do firem působících ve zbrojním průmyslu, a čelí mnoha omezením v důlním průmyslu, médiích, telekomunikacích, vzdělávání nebo internetu.

Příkladem může být rok 2008, kdy Čína zamítla nabídku fondu Carlyle na koupi firmy Xugong, největšího výrobce stavebních potřeb, za 375 milionů dolarů. Jako důvod byla uvedena obava ze vzniku zahraničního monopolu.

Chystané omezení jde podle deníku Wall Street Journal ruku v ruce s podobným opatřením, které chystá čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC), což je vrchní plánovací agentura. Rozhodla, že veškerý kapitál v jüanových fondech musí pocházet od čínských investorů, jinak bude považován za zahraniční.

Přístup Mofcom a NDRC odráží rostoucí rozpory mezi centrem a místními samosprávami. Například vláda v Šanghaji láká zahraniční investory a vybízí je k zakládání jüanových fondů.