Peníze pro Kypr jsou zatím v dáli

Kypr

Kypr

Ani více než sedm měsíců od žádosti o pomoc Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu nemá Kypr peníze jisté. Překážkou je zejména Německo, kterému jsou trnem v oku kyperské daňové zákony lákající na ostrov mnoho zahraničních firem. Ministři financí eurozóny by zítra měli jednat o tom, zda nechají vypracovat nezávislou zprávu, jež by posoudila účinnost ostrovní legislativy v boji s financemi nezákonného původu.

Proti půjčce v Berlíně vystupují hlavně představitelé vládních svobodných demokratů a opoziční SPD. „Jedna věc je jasná: bez zavedení účinné kontroly praní špinavých peněz a nezbytně nutných strukturálních reforem nemusíme o finanční pomoci ani diskutovat,“ tvrdí volební lídr FDP Rainer Brüderle. Strany poukazují na to, že Kypr je daňovým rájem hlavně pro bohaté Rusy, a jejich názor sdílí i mnoho obyvatel země. Kancléřka Angela Merkelová, která musí být před blížícími se německými volbami opatrná, si je dobře vědoma nepopularity půjčky.

„Pokud se Kypr jednou rozhodne znárodnit své banky, bude vlastnit celou Ruskou federaci,“ zažertoval si na toto téma ruský opoziční blogger Alexej Navalnyj. Der Spiegel odhaduje, že Rusové mají na Kypru „zaparkováno“ osm až 35 miliard eur. „Z hospodářské perspektivy jsou Rusko a Kypr natolik propletené, že by Kypr mohl skoro být dalším regionem Ruské federace,“ řekl listu Financial Times, tentokrát zcela vážně, moskevský analytik Steven Daševskij. Někteří odborníci přitom namítají, že zdaleka ne vždy jde o praní špinavých peněz. „Celá řada podnikatelů používá částečně Kypr, protože je to praktické a levnější než západoevropské jurisdikce,“ uvedl v Moskvě působící právník Michael Pugh.

Kvůli ruským zájmům se hovoří o tom, že by Moskva měla Nikósii také pomoci. Ruský premiér Dmitrij Medveděv koncem ledna poznamenal, že je k tomu země svolná, ale až poté, co uvidí podporu od EU. Podle posledních informací by měli představitelé eurozóny o pomoci rozhodnout až po prezidentských volbách, které se na Kypru uskuteční 17. února. Definitivní verdikt by prý mohl padnout koncem března.

Problémy by ale mohly přijít i ze samotného ostrova. Půjčka se stala tématem blížícího se hlasování. Potenciální věřitelé požadují restrukturalizaci finančního sektoru, konsolidaci veřejných financí a reformy, jež mají ostrovní ekonomiku učinit více konkurenceschopnou. Jeden z prezidentských kandidátů považuje požadavky za nepřijatelné vměšování a slibuje vyjednání změn. Podle průzkumu je však těsná většina lidí ochotná podmínky akceptovat.