Pentagon se bojí dalších obřích škrtů

Podle dřívějších odhadů by Pentagon mohl do třicátých let pořídit kolem dvou a půl tisíce letounů F-35 za téměř 400 miliard dolarů. Nyní je toto číslo v ohrožení.

Podle dřívějších odhadů by Pentagon mohl do třicátých let pořídit kolem dvou a půl tisíce letounů F-35 za téměř 400 miliard dolarů. Nyní je toto číslo v ohrožení. Zdroj: profimedia.cz

Pentagon v současnosti usilovně hledá možnosti, jak ušetřit. Pokud spolu totiž Kongres a Bílý dům nenajdou společnou řeč, odstartuje od října další kolo automatických rozpočtových škrtů. Pro obranu by to znamenalo nutnost snížit v příštím fiskálním roce výdaje o 52 miliard dolarů.

Navíc musí počítat s tím, že hubená léta mohou pokračovat, a při nejhorším scénáři bude za celou dekádu nutné seškrtat 500 miliard dolarů. To vše nad rámec 487miliardových škrtů, které pro toto období už odstartovaly.

Složitý kompromis

Ministerstvo obrany minulý týden zveřejnilo závěry několikaměsíční revize armádního rozpočtu. Tvrdí mimo jiné, že díky stahování jednotek z Afghánistánu by se stav vojáků mohl dále snížit až o 70 tisíc a počty rezervistů o 65 tisíc.
To by však nestačilo k dosažení úspor vyplývajících z automatických škrtů. Šéf obrany Chuck Hagel zdůraznil, že jejich zavedení by znamenalo hledat složitý kompromis mezi velikostí armády a zbrojními programy.

Výdaje USA na zbrojení (v mld. dolarů)
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
503 527 556 621 668 698 711 682

Zdroj: SIPRI

„Došli jsme k nevyhnutelnému závěru, že dovolit pokračování (automatických škrtů) by znamenalo obrovský strategický omyl, který by nebyl v zájmu naší země,“ poznamenal. Kritici úspor varují, že mohou podrýt pozici Spojených států ve světě a znepokojit spojence. Odborníci většinou podotýkají, že by země měla v případě nutnosti raději zvolit menší armádu, a ušetřit tak spíše na platech a zdravotních výdajích než na modernizaci. Zvlášť v době, kdy se klade stále větší důraz na bezpilotní letouny a podobnou techniku.

Program F-35 v ohrožení

Varování Hagela přesto spustilo lavinu spekulací o tom, které programy by mohly být omezeny či zrušeny. Zvláště se zpochybňuje zařazování nových letounů F-35 do výzbroje. Podle dřívějších odhadů by Pentagon mohl do třicátých let pořídit kolem dvou a půl tisíce strojů za téměř 400 miliard dolarů. Některé zdroje ale tvrdí, že nákup je v sázce, pokud se Kongresu nepodaří odvrátit scénář půlbilionových škrtů. Ministerstvo se ale snaží zprávy o ohrožení klíčového programu mírnit.

Škrty se dotýkají i civilistů

Hovoří se také o hrozícím snižování počtu civilních zaměstnanců rezortu, kteří už nyní musejí trávit několik dní na nucené neplacené dovolené. Podle některých odborníků však bude možné výdaje za výplaty do jisté míry omezit přirozenou cestou, protože pro armádu pracuje mnoho lidí v předdůchodovém věku.

Někteří analytici současné diskuze i poplašné zprávy vítají. Podle nich dokazují, že Pentagon po letech tvrdošíjného odmítání jakýchkoli škrtů konečně začíná vidět situaci realističtěji a snaží se jí přizpůsobit. Dodávají přitom, že je třeba jít ještě dál. „Revize byla startem, provádějí nějaké kroky správným směrem, ale mají před sebou ještě dlouhou cestu,“ řekl novinářům Jim Thomas z think tanku Středisko pro strategická a rozpočtová hodnocení.

Problémové Mi-17
Pentagon čelí tlaku kvůli plánu na nákup ruských vrtulníků pro afghánské bezpečnostní složky. Třicítku strojů Mi-17 v hodnotě zhruba 550 milionů dolarů má doručit společnost Rosoboronexport spojovaná s dodávkami zbraní syrskému režimu Bašára Asada. Proti záměru v poslední době vystupují desítky amerických zákonodárců, kteří vyzývají ministerstvo obrany, aby kontrakt zrušilo. Tvrdí, že se kvůli němu daňoví poplatníci z USA nepřímo podílejí na zabíjení civilistů v Sýrii. Obhájci nákupu oponují, že Afghánci vrtulníky nutně potřebují, ruské jsou prý levnější a jednodušší na provoz.