Pobaltské země se děsí osudu Ukrajiny, bojí se obchodních tlaků

Demonstranti ve Varšavě (ilustrační foto)

Demonstranti ve Varšavě (ilustrační foto) Zdroj: ctk/ap

V době ukrajinské krize se vyostřuje i vztah Ruska a pobaltských států. NATO ve snaze uklidnit je posílí vojenskou přítomnost v regionu. Litvě, Lotyšsku a Estonsku však od Ruska aktuálně hrozí spíše obchodní tlak či pokusy o destabilizaci za pomoci početné ruské menšiny než vojenská intervence.

Pobaltí bude střežit dvanáct stíhaček NATO, trojnásobek oproti normálu. Jde o součást širšího plánu na posílení bezpečnosti států. Uvažuje se i o nové letecké základně v Estonsku, v lotyšském přístavu Liepaja by mohly kotvit lodě paktu. Litva a Lotyšsko navíc chtějí do roku 2020 zdvojnásobit výdaje na obranu.

Větší nebezpečí přitom zemím hrozí zevnitř. V Litvě žije šest procent etnických Rusů, v Estonsku 25 procent a v Lotyšsku 27. Menšina si stěžuje na diskriminaci, „hostitelské“ země ji zase označují za pátou kolonu Kremlu. Velvyslanec Moskvy v Rize v březnu uvedl, že brzy bude pro minoritu snazší získat ruské občanství. Nejvyšší lotyšští představitelé pak vydali prohlášení, v němž odsuzují aktivity vedoucí k rozdělování společnosti. Moskvu zase rozhořčilo rozhodnutí přerušit vysílání ruské televize RTR. Stejné opatření tento týden učinila i Litva.

Experti: Pobaltští Rusové dávají přednost EU

V Tallinu se o víkendu uskuteční protest ruské menšiny. Chce vyjádřit solidaritu s Krymem a východoukrajinskými regiony. A nadnést téma separatistického referenda v severovýchodní části Estonska. Politici ale věří, že půjde o okrajovou akci. „Je jasné, že ruské speciální služby připravily informační operace týkající se sousedních států. Nyní se uskutečňují a pro nás to není překvapení,“ řekl šéf zahraničního výboru estonského parlamentu Marko Mihkelson. Experti ale pochybují o chuti zejména mladé generace pobaltských Rusů připojit se k mateřské zemi, i kdyby měli možnost. Výhody plynoucí z členství států v EU by podle nich převládly nad nacionalismem.

Napětí je cítit i v obchodu. Vilnius označuje za politicky motivované nejrůznější zákazy dovozu zboží do Ruska. Moskva na počátku roku zastavila import vepřového z EU poté, co byli v Litvě nalezeni divočáci, kteří uhynuli na prasečí mor. Tento týden navíc uzavřela svůj trh pro veškeré zpracované masné produkty z Litvy a Polska. Neexistuje podle ní záruka, že vepřové není v polském a litevském zboží, které ho podle etikety obsahovat nemá. Už v půli března přerušila dovoz potravin přes přístav Klajpeda.