Počet běženců, kteří se dostali do EU, stoupá k 750 tisícům

Uprchlíci

Uprchlíci Zdroj: ctk/AP

Nové statistické údaje o přílivu běženců do Evropy ukazují, že v nejnovějším stěhování národů na starém kontinentu se počet uprchlíků již pomalu blíží k hranici tři čtvrtě milionu. V Německu, které v rámci Evropské unie nese největší zátěž v podobě obrovského množství přistěhovalců, zazněl plán na snížení sociálních dávek pro běžence a opakují se projevy nenávisti vůči imigrantům.

Podle unijní agentury Frontex překročilo od počátku roku do konce září hranice EU více než 710 tisíc migrantů, což je dvaapůlnásobek oproti celému loňskému roku, kdy vnější unijní hranice překročilo 282 tisíc těchto lidí. Jen v září jich bylo zaznamenáno celkem 170 tisíc, což je mírný pokles ze 190 tisíc v srpnu.

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) informovala o téměř 600 tisíc migrantech, kteří letos přepluli Středozemní moře. Za celý loňský rok se bilance obětí podle ní vyšplhala na 3200.

Většina migrantů vyráží z Turecka

Většina utečenců do unie míří z Turecka na řecké ostrovy v Egejském moři, a pokračuje takzvanou balkánskou trasou na západ Evropy. Nejhůře je postižený řecký ostrov Lesbos. Od ledna do konce září se na něj dostalo 350 tisíc migrantů. Převažující část uprchlíků jsou zde nadále syrští občané.

Stále citelnější nedostatek plavidel v Libyi a také zhoršující se povětrnostní podmínky mají podle Frontexu vliv na změnu situace na trase mezi touto africkou zemí a Itálií. V září tudy do EU dorazilo 12 tisíc lidí, polovina srpnového počtu. Celkově to znamená, že za prvních devět měsíců letošního roku touto cestou připlulo do Evropy skoro 129 tisíc osob, nejpočetnější skupinou jsou zde Eritrejci.

Frontex se stále aktivněji zapojuje do kontroly přicházejících uprchlíků; agentura se už obrátila na členské země s žádostí o pohraničníky, kteří by mohli pomoci. Frontex žádá až 775 lidí; 670 z nich je potřeba právě v Itálii a v Řecku. Odborníci by měli pomáhat úřadům s identifikací národnosti příchozích, vyšetřovatelé by měli přispět ke shromažďování údajů o pašeráckých sítích a aktivitách. Potřeba jsou také překladatelé.

Na kritickou podobu, kterou uprchlická krize dostává ve vztahu k Německu, upozornil německý ministr financí Wolfgang Schäuble, jenž by chtěl snížit sociální dávky vyplácené žadatelům o azyl. Nepovažuje prý za spravedlivé, aby dostávali stejně jako němečtí nezaměstnaní. Německo odhaduje, že letos vydá na péči o běžence okolo deseti miliard eur (270 miliard korun).

Němečtí odpůrci protestovali se šibenicemi

Německá veřejnost se vzpamatovává z pondělní demonstrace hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida), na níž jeden z protestujících nesl šibenici se jmény dvou hlavních zastánců pomoci uprchlíkům - kancléřky Angely Merkelové a vicekancléře Sigmara Gabriela. Němečtí politici tento způsob protestu odsoudili jako nepřípustný a státní zastupitelství prověřuje, jestli byl spáchán trestný čin.

Neznámí pachatelé počmárali v noci na dnešek čtyři ubytovny pro běžence v Severním Porýní-Vestfálsku hákovými kříži. Podle německého deníku Bild je to dosud největší případ použití nacistické symboliky proti uprchlíkům v Německu. Ubytovny pro imigranty se letos často stávaly také terčem žhářských útoků.

Na zvýšené náklady s přijímáním uprchlíků se chystá také Norsko, které očekává v příštích pěti letech mimořádné výdaje ve výši 40 až 50 miliard norských korun (117 až 147 miliard korun).

Česká ombudsmanka Anna Šabatová označila za velmi špatné životní podmínky běženců v zařízení českého ministerstva vnitra Bělá-Jezová na Mladoboleslavsku; jejich děti tam prý žijí hůře než čeští vězni.

Česká cizinecká policie informovala, že řešila v uplynulých třech měsících v uprchlických zařízeních v Česku 56 potyček mezi cizinci. Naposledy zasahovala ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku, kde se v pondělí popralo devět běženců kvůli sledování televize.