Po několikadenním maratonu jednání s podpisem dohody nakonec souhlasily také belgické regiony. EU i Kanada prohlašují, že dohoda nijak nenaruší právo národních vlád vydávat vlastní zákony.
Po čtyřdenním zpoždění kvůli belgickým vnitropolitickým hádkám nakonec kanadský premiér Justin Trudeau nasedl do letadla, aby v neděli slavnostně podepsal euro-kanadskou smlouvu o volném obchodu CETA. Summit mezi EU a Kanadou se mohl uskutečnit díky předchozí dohodě mezi belgickými regiony, které daly tamní federální vládě za přesně stanovených podmínek zelenou k podpisu dohody.
Unie odhaduje, že aplikace smlouvy by měla znamenat nárůst vzájemné obchodní výměny až o 12 miliard eur (přes 324 miliard korun) ročně, podpořit hospodářský růst a pomoci vytvářet nová pracovní místa.
Po souhlasu Evropského parlamentu začnou části CETA, jako například odbourání 98 procent cel, provizorně platit. Celý text vstoupí v platnost, až ho schválí národní parlamenty, včetně regionálních sněmů v Belgii. „Věřím, že provizorní aplikace ukáže všechny výhody dohody. Proto nebude s ratifikací problém,“ prohlásil po skončení summitu předseda Evropské rady Donald Tusk.
Původně měli Kanaďané a Evropané dohodu podepsat už minulý čtvrtek. Jenže zástupci belgického regionu Valonsko se vzbouřili. Odmítli dát federální vládě mandát k podpisu. Po třech dnech vyjednávání se belgické regiony shodly na prohlášení, které musí být k CETA připojeno. „Doplněná a upravená CETA je více než stará CETA. Nabízí více záruk a já ji budu obhajovat,“ zvěstoval dohodu i své velké politické vítězství socialistický premiér Valonska Paul Magnette.
Jenže na samotném textu dohody se nic nemění. Belgické požadavky jsou jen jedním z 38 prohlášení, která Rada EU k dohodě schválila. Valonsko a další regiony mimo jiné uvádějí, že nemohou CETA ratifikovat se stávajícím zněním části o řešení sporů mezi státy a zahraničními investory. Kanada přitom až po dojednání dohody souhlasila na konci loňského roku s tím, že se do CETA nově dostane pasáž o ustavení zvláštního stálého investičního soudu s možností odvolání proti jeho verdiktu.
Část o řešení sporů začne platit až po ratifikaci dohody. Do té doby hodlá Evropská komise ještě vyjednat její úpravy, například způsob jmenování soudců nebo usnadnění přístupu malých a středních firem k tribunálu.
Belgičané si také vymohli, že rozhodnutí společného euro-kanadského výboru, který bude řídit naplňování dohody, týkající se spolupráce regulátorů budou schvalovat národní parlamenty a belgické regionální sněmy. Pojistili si také větší ochranu valonských zemědělců před kanadskou konkurencí.
Kanada i Evropská unie se pokusily vzít vítr z plachet odpůrcům CETA společným prohlášením. „Vytvořili jsme systém, který nijak neomezí právo vlád na vydávání zákonů v oblasti životního prostředí, pracovního práva či veřejných služeb,“ uvedl kanadský premiér.
K investičnímu soudu nebudou mít přístup firmy z USA, které mají v Kanadě jen sídlo, ale ve skutečnosti tam nepodnikají. Nic se nemění ani na tom, že Evropa dál bude povolovat použití chemikálií a jiných látek, jen pokud bude nade vší pochybnost jisté, že nejsou škodlivé.
CETA - ambiciózní dohoda s nejistou budoucností
Komplexní hospodářská a obchodní dohoda (CETA) mezi EU a Kanadou, kterou dnes obě strany podepsaly na summitu v Bruselu, představuje v současnosti jedno z nejdiskutovanějších témat v unii. Její podpis byl o několik dní odložen kvůli nesouhlasu belgického Valonska.
Základní údaje o dohodě:
- CETA upravuje podmínky volného obchodu a dodržování autorských práv. Měla být podepsána již 27. října na summitu EU s Kanadou. Má charakter takzvané smíšené smlouvy, kterou kromě zástupců EU musí podepsat a ratifikovat všech 28 členských států unie.
- Jde o nejambicióznější obchodní dohodu Kanady a je to také nejrozsáhlejší dohoda, jakou EU doposud uzavřela v oblasti služeb a investic.
- Její aplikace by měla znamenat nárůst vzájemné obchodní výměny až o 12 miliard eur (přes 324 miliard korun) ročně, podpořit hospodářský růst a pomoci vytvářet nová pracovní místa.
- Dohoda by měla odstranit naprostou většinu cel a průmyslových poplatků, které omezují obchod mezi osmadvacítkou a Kanadou, a vytvořit velký trh pro služby, zboží a také investice. Firmám by to mělo přinést nižší náklady a úspory, spotřebitelům pak nižší ceny.
- Z velké části se otevře trh se zemědělskými komoditami a Kanada mimo jiné uzná například některé evropské standardy pro automobily, což by mělo zjednodušit export aut. Odstraňovány mají být i další takzvané technické překážky obchodu, třeba přijímáním shodných standardů a podobně.
- CETA má umožnit firmám, aby se u protistrany ucházely o veřejné zakázky, evropským firmám se otevře přístup k tendrům v Kanadě jak na vládní úrovni, tak na úrovni jednotlivých provincií i měst a obcí.
- Menší evropské společnosti by tak mohly výrazně ušetřit a získat lepší přístup ke kanadskému trhu, Evropané budou mít na výběr z širší nabídky výrobků. Zboží dovezené z Kanady přitom musí splňovat všechna pravidla stanovená EU.
- Do Kanady by mělo být možné bez cel exportovat skoro 92 procent evropských zemědělských a potravinářských produktů, Kanada otevře trh také například pro evropská vína a další alkoholické nápoje. Na některé citlivé komodity, jako je vepřové či hovězí z evropské strany a mléko a mléčné výrobky z kanadské strany ale platí dovozní strop.
- Kanada bude uznávat přes 140 tradičních výrobků, vyráběných v EU jen v určité oblasti a chráněných - například francouzský sýr Roquefort, nizozemskou goudu či italskou parmskou šunku, také české pivo a žatecký chmel. Pod těmito názvy bude v zemi možné prodávat jen skutečné evropské výrobky.
- Obě strany budou vzájemně uznávat své testy a certifikáty na nejrůznější typy zboží od elektroniky až po hračky, stejně jako profesní kvalifikace. Snazší přístup na pracovní trh tak budou mít například architekti nebo inženýři.
- Jednání mezi EU a Kanadou o volném trhu začala již v květnu 2009. První rozhovory se odehrály v Praze v souvislosti s předsednictvím České republiky v Radě EU. Po několikaletém vyjednávání přišla na svět CETA, čítající celkem 1598 stránek. Politické dohody v základních otázkách této smlouvy dosáhli v říjnu 2013 kanadský premiér Stephen Harper a předseda EU José Barroso.
- Předmětem diskusí byl systém urovnávání investičních sporů. Zatímco předchozí kanadská vláda trvala na klasickém arbitrážním mechanismu, EU chce zavést speciální tribunál pro urovnávání sporů. Jeho členy nebudou určovat strany sporu, ale evropské a kanadské úřady. Kanada s tím vyslovila souhlas až s nástupem nového premiéra Justina Trudeaua na konci roku 2015.
- CETA má dále vytvořit rovnější podmínky v oblasti práv duševního vlastnictví a také zlepšit ochrany poskytované farmaceutickým výrobkům z EU.
- Aby CETA vstoupila v platnost, musí ji ratifikovat i Česká republika, která toto podmínila zrušením vízové povinnosti pro české občany. Kanada vízovou povinnost zrušila 14. listopadu 2013. Ze stejných důvodů Ottawa nedávno oznámila, že od 1. prosince 2017 zruší víza i pro občany Rumunska a Bulharska.
- Vlnu odporu vyvolala smlouva v Německu, kde proti ní letos v září demonstrovalo na 150.000 lidí. Kriticky se ke smlouvě stavěla i část vládní sociální demokracie (SPD). V polovině září ale uzavření dokumentu nakonec podpořila. Německý ústavní soud v říjnu stížnosti proti této dohodě zamítl, zároveň ale stanovil několik podmínek jejího schválení.
