Televize Džazíra začala ambicí stát se ostrovem státními režimy neřízených informací a svobodných novinářů. Nebyla to ovšem snaha přenést západní svobodu do politicky divokých krajů mezi vodami Středozemního moře a pouštěmi jižní Arábie. Naopak. Byl to protest proti nesvobodě západních informací, neboť Džazíra vznikla z ostrůvku novinářů, kterým Velká Británie v roce 1996 pod tlakem Saúdů zavřela arabské vysílání BBC.
Džazíra dává vědomě na obrazovce tvář a hlas všem, kteří ho jinde nezískají. Často z dobrých důvodů. Ať již jde o kazatele vyznávající extrémní násilí, teroristická politická hnutí nebo čečenské vyznavače řezání hlav a džihádu. Kromě toho nabízí také mainstreamové informace v jazykových mutacích, udržuje korespondenty v lokalitách, kde by je evropské televizi nepojistil ani největší odvážlivec, a vysílá řadu seriózní dokumentů.
Od prvního dne se nad stanicí vznášely dvě otázky. Je možné šířit státním médiem informace neomezované státními zájmy katarského vlastníka? A je redakční politika, tedy rozhodování o tom, koho na obrazovku pustím a koho rozhodně ne, řízením televize pro zachování základní hygieny duše, anebo prostě omezováním informací?
Když Saúdská Arábie zařadila před pár týdny uzavření této televize mezi své „antiteroristické požadavky“ vůči Kataru, donutila Západ svou dlouholetou televizní nemesis ještě ochránit. Možná to bylo dobré připomenutí starých a nepříjemných pravd. Že když někoho mediálně ignorujeme, on nezmizí, ale spíše zvlčí. Že zlatá střední cesta je spíše v tom informace poskytovat a stanoviska extrémní či považovaná za šílená dávat do kontextu, aby bylo jasné, kolik toho dotyčný přečetl a promyslel. Džazíra je přece jen pokus o sázku na zdravý rozum diváka.
Nevěřím-li na něj, informace mu předvyberu. Diskuze o tom, jestli je tahle televize svobodnější nebo jen divákovi předvybírá podle jiného klíče, bude pokračovat. Považuji ji za smysluplnější a zábavnější než debatu, jsou-li jedna plus jedna nadále dvě. A to i v době postfaktické, plné ideově motivovaných fake news
Autor je diplomat a arabista
