Takzvané blednutí korálů signalizuje začátek jejich postupného úhynu. Barvu útesu totiž dodávají řasy, které také korálům dopravují výživné látky z mořské vody a díky nimž korálové kolonie rostou. Když je voda v oceánu příliš teplá, koráli se začnou řas zbavovat. Lehce vybledlí koráli se mohou při poklesu teploty vody ještě vzpamatovat, hůře postižení „hladovějící“ koráli jsou ale náchylnější k nemocem a umírají.
„Symbióza korálu a řasy je zásadní, řasy korálům předávají až 90 procent energie, kterou získávají ze slunečního záření. Bez této ‚konkurenční výhody‘ korál nemá šanci proti jiným organismům,“ vysvětlil mořský biolog Ove Hoegh-Guldberg z Unviversity of Queensland, který Velký bariérový útes studuje přes tři desítky let.
Nejhůře zasažena je prý severní část útesu, jižní část má prý naopak naději, že by se mohla rychle vzpamatovat.Podle vědců stojí za blednutím především klimatický jev El Niňo, který byl v letech 2015-2016 jedním z nejsilnějších za posledních dvacet let. „Čelíme nejhoršímu efektu blednutí korálů v historii,“ dodal dokonce profesor Hoegh-Guldberg. Moře se v důsledku jevu El Niňo otepluje, což vadí korálům, kteří potřebují pro život stálou teplotu vody.
Podle ekologů je ale rovněž na vině globální oteplování planety způsobené lidskou činností. Austrálie patří k zemím s největším množstvím emisí uhlíku na obyvatele, protože při výrobě elektřiny spoléhá na tepelné elektrárny, připomněla agentura Reuters.
Velký bariérový útes lemuje severovýchodní pobřeží Austrálie v délce více než 2000 kilometrů. Je to největší komplex korálových útvarů na světě a jeden z největších magnetů, který láká turisty do Austrálie. Tvoří ho 2600 oddělených korálových útesů a 300 korálových ostrůvků.
| Vědci objevili obrovský korálový útes při ústí Amazonky |
|---|
| Obrovitý korálový útes objevili vědci pod bahnitou vodou nedaleko ústí řeky Amazonky. Ekosystém s různými druhy korálů, mořských hub a korálových ryb má rozlohu zhruba 9300 kilometrů čtverečních a sahá od Francouzské Guyany po spolkový stát Maranhao na severovýchodě Brazílie. Objev kromě vědců a vlád překvapil také ropné společnosti, které již v oblasti zahájily ropný průzkum, napsal britský list Guardian. Experti existenci korálového útesu ve vodách při ústí Amazonky nepředpokládali. Mnoho největších řek světa totiž v systémech útesů způsobuje velké prolákliny a žádní koráli zde nežijí. Korálům se nadto daří v čisté, slané vodě s dostatkem slunečního svitu. Rovníkové vody nedaleko ústí Amazonky však patří k nejvíce bahnitým na světě. Veletok unáší velké množství usazenin i tisíce kilometrů po proudu a vyplavuje je stovky kilometrů do moře. Útesu, který je zhruba 965 kilometrů dlouhý a nejvýše 120 metrů hluboký, se pod vrstvou sladké vody z Amazonky podle všeho daří existovat. Podle studie otištěné v časopise Science Advances je ve srovnání s ostatními útesy relativně „chudý“. I tak zde však experti našli 60 druhů hub, 73 druhů ryb, hvězdice, langusty a další formy života. Objevily se však zmínky, že útes se nachází ve vážném nebezpečí. Brazilská vláda podle médií prodala část oblasti při ústí Amazonky na ropný průzkum a následnou těžbu. Celkem prý jde o 80 bloků, přičemž ve čtvrtině z nich se už rozběhla těžba. Má se za to, že některé bloky se nacházejí při horním okraji útesu. „Takto rozsáhlé průmyslové aktivity představují velký problém pro životní prostředí,“ uvedli autoři studie. |
