Předchozí polská vláda se loni zavázala přijmout celkem 7000 běženců z Řecka a Itálie. Nová vláda konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) toto rozhodnutí v minulosti kritizovala, odmítání uprchlíků bylo i součástí kampaně PiS před říjnovými volbami.
„Nebyla to dobrá rozhodnutí (předchozí vlády o uprchlících, pozn. red), ale vláda PiS je stabilní vláda… Přijímáme závazky svých předchůdců, ovšem v rámci možností státu v tomto momentu,“ uvedla v úterý premiérka Beata Szydlová na tiskové konferenci na otázku novinářů stran počtu uprchlíků ve vládním návrhu.
Minulý týden premiérka Szydlová oznámila, že Polsko má místa pro první stovku uprchlíků. Podle rozhlasové stanice RMF FM z dokumentů zaslaných Varšavou do Bruselu vyplývá, že běženci z Řecka či Itálie mohou do Polska zamířit do konce března.
Přidá se Varšava k žalobě proti kvótám?
Někteří politici vládní strany v prosinci tvrdili, že se pokusí docílit změny rozhodnutí EU o přerozdělování uprchlíků, případně že se Varšava může přidat ke slovenské žalobě proti povinným kvótám. Na přerozdělení celkem 160 tisíc uprchlíků se dohodly členské státy EU přes odpor ČR, Slovenska, Maďarska a Rumunska loni. Dosud tak bylo přemístěno přes 4200 osob.
Česko by v rámci tohoto programu mělo do roku 2017 přijmout 2691 Syřanů, Iráčanů a Eritrejců. Loni do Česka nebyl přemístěn žádný žadatel o azyl, letos by jich ale podle ministerstva vnitra mohlo přijet asi 900, zbytek pak v nadcházejícím roce. „Chceme využít práva rozhodnout si, které skupiny uprchlíků do Polska přijdou,“ uvedla také v úterý Szydlová. Představitelé PiS prosazují, aby Polsko přijímalo výhradně nebo alespoň především křesťanské běžence z Iráku či Sýrie. Polské úřady v současnosti podle médií zahajují prověřování dokumentů lidí, kteří by měli být zařazeni do první skupiny.
Uprchlíci se Polsku vyhýbají, přesto se jich prý místní bojí
