Pomalé zlepšování vztahů? Americká diplomacie se vrací do Ruska

Americký ministr zahraničí John Kerry (vlevo) s ruským prezidentem Vladimirem Putinem (12. května 2015)

Americký ministr zahraničí John Kerry (vlevo) s ruským prezidentem Vladimirem Putinem (12. května 2015) Zdroj: CTK

Po dvouletých sporech ve stylu studené války začaly Spojené státy v těchto dnech s diplomatickým návratem do Ruska na nejvyšší úrovni, aby se pokusily o zmírnění napětí a spolupráci v nejožehavějších otázkách na světové scéně. První známky uvolnění přišly minulý týden z jihoruského Soči, kde prezident Vladimir Putin přijal šéfa americké diplomacie Johna Kerryho.

Jak poznamenává agentura AFP, další výjimečná schůzka následovala v pondělí v Moskvě, kam přijela ministrova náměstkyně Victoria Nulandová jednat o Ukrajině. Současně se v ruské metropoli objevil i zmocněnec americké vlády pro Sýrii, aby jednal o případném politickém řešení situace v této válkou rozvrácené zemi.

Oba staří nepřátelé ze studené války procházejí od roku 2012 nejhorší diplomatickou krizí od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. A tak pouhá Kerryho přítomnost v Rusku - první za dva roky v ministerské funkci - znamenala sama o sobě výraznou změnu tónu i ukázku přání Washingtonu znovu s Moskvou jednat.

Čtyřhodinovému rozhovoru mezi Putinem a Kerrym na pobřeží Černého moře předcházela stejně dlouhá schůzka amerického ministra s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem. „Jednání jsou to velmi důležitá (…), protože udržují komunikační kanál s Rusy otevřený,“ uvedla expertka Fiona Hillová.

Americká diplomatická iniciativa nicméně nepřinesla žádný průlom, neokonzervativní kruhy se jí dokonce drsně vysmály: Kerry prý tisku neříkal nic než „klišé“ a hrátky „tautologie“, což znamenalo „Putinovo diplomatické vítězství.“

Jen gesto vůči Rusům, říká analytik

Rovněž analytik Joerg Forbrig si myslí, že návštěva to byla velmi symbolická, avšak málo obsažná. Podle něj šlo spíše o „americké gesto vůči Rusům“. Expert si také myslí, že i přes více než dvouleté napětí, zhoršené konfliktem na Ukrajině, se Spojené státy nikdy nechtěly úplně rozejít s Ruskem: „Američané si uvědomují, že existují problémy, které by měli řešit s Rusy,“ řekl s tím, že jde především o íránský jaderný program a válku v Sýrii.

„I Rusko chce a potřebuje zůstat ve hře na Blízkém východě,“ dodává Hillová.

V Soči Kerry ocenil, že může mluvit „přímo s těmi, kdo činí velká rozhodnutí“ ohledně ukrajinské krize. Pochvaloval si také „jednotu“ a „spojenectví“ USA a Ruska ohledně íránské jaderné otázky. Lavrov, který se nikdy během uplynulých dvou let nepřestal s Kerrym pravidelně vídat, odpověděl, že ministrův přílet umožnil „lépe se pochopit“.

Dohoda v Sýrii, spolupráce v Íránu

Obě země, které dlouho zaujímaly protilehlé pozice v syrské krizi, se dokázaly na konci roku 2013 domluvit na zničení chemických zbraní Damašku. Po několika marných pokusech o diplomatické urovnání krize jednal v Moskvě americký zmocněnec pro Sýrii Daniel Rubinstein s vysokými ruskými představiteli „o způsobu, jak vytvořit podmínky pro skutečný a trvalý politický přechod“ v Sýrii, uvedlo americké ministerstvo zahraničí.

V íránské otázce Rusové a Američané spolupracují ruku v ruce, aby společně s dalšími velmocemi do konce června uzavřeli s Íránem dohodu, která umožní omezit íránský jaderný program výměnou za zrušení sankcí.

Zdá se také, že se utišuje ovzduší americko-ruského nepřátelství kvůli Ukrajině. Náměstkyně Nulandová, o které se říká, že zastává krajně proukrajinské a protiruské pozice, žádala v pondělí v Moskvě o „skutečné“ uplatňování příměří na východě Ukrajiny.

Nicméně podle Hillové je ještě „příliš brzy, než aby se dalo mluvit o novém začátku“, v narážce na „nový začátek“ americko-ruských vztahů v roce 2009 v éře prezidentů Baracka Obamy a Dmitrije Medveděva.