O uklidnění situace na východě Ukrajiny jednali od středečního večera v běloruské metropoli německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande spolu s prezidenty Ruska a Ukrajiny Vladimirem Putinem a Petrem Porošenkem. Množství bodů oznámené dohody sahá od příměří a stažení těžkých zbraní přes ústavní změny až po právo na jazykové sebeurčení.
Podle Washingtonu bude klíčové, zda se podaří dodržovat příměří, jehož začátek byl stanoven na nedělní půlnoc. „Skutečným testem dnešní dohody bude její plné a jednoznačné naplnění, včetně trvalého ukončení násilností a obnovení ukrajinské kontroly nad svou hranicí s Ruskem,“ reagoval Bílý dům v prohlášení, podle nějž USA znepokojuje dnešní eskalace bojů, k níž dochází tři dny před počátkem klidu zbraní.
Slova a činy
Na příměří se již v minulosti obě strany konfliktu několikrát dohodly, v praxi se však nikdy dlouho smír neudržel. Během posledních 24 hodin zemřelo v důsledku bojů podle úřadů nejméně 14 civilistů. V noci na dnešek pronikla na východ země padesátka tanků a 40 raketometů z Ruska, uvedl Kyjev.
Pokud bude dnešní úmluva i předchozí minská dohoda z loňského září dodržována oběma stranami konfliktu, jsou Spojené státy připraveny sáhnout k uvolnění protiruských sankcí, které Washington v několika vlnách zacílil na přední ruské představitele a významné firmy. „Jak již dlouho říkáme, jsme připraveni zvážit zrušení sankcí proti Rusku… Závazky Ruska a separatistů budeme posuzovat podle jejich činů, nikoli slov,“ uvedl v dnešním prohlášení šéf americké diplomacie.
Zatím se však podle mluvčí ministerstva zahraničí nic nemění na tom, že Spojené státy pokračují v projednávání dalších možných protiruských postihů. O jejich případném uplatnění se však bude rozhodovat rovněž na základě dodržování dnešní úmluvy.
