Portugalsko se potácí na hraně, dluh dosáhl 130 procent HDP

Portugalský ministerský předseda António Costa ubezpečil podle serveru Politico, že jeho vláda udrží deficit pod hranicí tří procent hrubého domácího produktu (HDP). Tuto informaci přitom vyřkl v situaci, kdy narůstají problémy místních bank či jeho levicoví partneři ve vládě chtějí některá úsporná opatření zrušit.
Ač Costa problémy odmítá, ekonomové otevřeně mluví o problémech portugalské ekonomiky. „Řada problémů je spojena s eurem, které jim umožnilo tzv. neplnit domácí úkoly,“ uvedl analytik J&T Banky Petr Sklenář s tím, že v Portugalsku došlo k předlužení domácího a veřejného sektoru, kvůli čemuž měla země potíž zvládat dluhové břemeno. „Druhým faktorem byla ztráta konkurenceschopnosti – lapidárně řečeno, mzdy rostly podstatně rychleji než produktivita práce,“ dodává Sklenář.
Portugalsko má přitom problémy se zadlužováním dlouhodobě. Celkové zadlužení dosáhlo už 130 procent HDP a hrozí, že Portugalsko překoná Itálii a stane se druhou nejvíce zadluženou zemí v EU. Podle statistik Eurostatu země v roce 2014 vytvořila veřejný deficit ve výši 7,2 procenta HDP. V roce 2015 se sice podařilo zadlužení snížit na 4,4 procenta, stále by to bylo vysoko nad tříprocentní hranicí, kterou stanovují maastrichtská kritéria.
Portugalsko, ale i Španělsko začala kvůli tomu prošetřovat Evropská komise. Zemím hrozila vysoká pokuta či omezení evropských dotací. K tomu ale nedošlo. „Jde v první řadě o budoucnost. Španělsko a Portugalsko stále čelí náročným úkolům. Obě země musejí vrátit svou rozpočtovou politiku na původní dráhu a posílit snahy o strukturální reformy,“ reagoval koncem července místopředseda komise pro euro Valdis Dombrovskis.
Ekonomická mizérie není charakteristická jen nízkým hospodářským růstem, který v roce 2014 činil jen 0,9 procenta a v minulém roce 1,5 procenta, ale také vysokou nezaměstnaností a chudobou. „Zde bylo chudnutí natolik závažné, že tyto země jižní Evropy dohromady měly vyšší úroveň chudoby a deprivace než mnohé z bývalých komunistických národů, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004,“ uvedl Rod Hick z univerzity v Cardiffu.
Situaci také zhoršuje politika ECB: „Postupně se vlády snaží provádět strukturální reformy – flexibilní trh práce, stabilizovat bankovní sektor i veřejné finance. Ale vše jde pomaleji, protože levné financování díky ECB nevytváří dostatečný tlak, aby prováděly nepopulární reformy, “ zakončil Sklenář.