Evropští poslanci nepodpořili kontroverzní návrh pravidel týkajících se autorských práv na internetu. Chystaná směrnice dává vydavatelům právo na spravedlivý podíl z využití jejich autorských děl internetovými giganty. Platformám ukládá povinnost řešit, zda nahraný obsah neporušuje autorská práva. Text už prošel právním výborem parlamentu, ale poslanci si vyhradili právo jednat o něm v září i na plénu a přijít s pozměňovacími návrhy. To kritici návrhu vidí jako šanci sporná ustanovení směrnice otupit.
Směrnice budí velké emoce. Poslanci čelili silnému tlaku různých lobbistických skupin, jejich schránky zaplavily tisíce e-mailů od zastánců i odpůrců normy. Kritici návrhu tvrdí, že povede k cenzuře internetu. Jeho zastánci naopak soudí, že výsledkem nových pravidel bude lepší ochrana autorských práv v internetovém prostředí. Z 627 přítomných poslanců z celkových 751 návrh zamítlo 318 poslanců, pro bylo 278 a 31 se zdrželo.
"Někteří z nás dostali i 60 tisíc e-mailů," řekl ČTK europoslanec a předseda právního výboru Pavel Svoboda (KDU-ČSL).
Kritici návrhu tvrdí, že povede k cenzuře internetu. Jeho zastánci naopak soudí, že výsledkem nových pravidel bude lepší ochrana autorských práv v internetovém prostředí. Novou směrnici se prostřednictvím petice snažila podpořit například Unie vydavatelů, která tak chtěla upozornit i na dezinformační kampaň, podle níž má směrnice vést k zavádění cenzury.
Pozitivně se ke směrnici staví také Evropská federace vydavatelů (FEP). „Ti, co vytvářejí evropskou kulturu, by měli být více slyšet než internetoví giganti. Internet by neměl být Divoký západ, kde by ti, co mají peníze a zároveň největší kontrolu nad internetem, mohli rozhodovat o osudu evropské politky," řekl prezident federace Rudy Vanschoonbeek.
Návrh směrnice, který Evropská komise předložila už v roce 2016, dává vydavatelům ochranu jejich děl podobnou té, jakou mají na internetu hudebníci nebo filmaři. Klíčový článek návrhu je zejména ten, podle kterého mají mít vydavatelé nárok na spravedlivý podíl za užití jimi vlastněného obsahu na internetu. Dosud totiž většina příjmů ze související reklamy putuje k technologickým firmám, jako je právě Google, Facebook či Twitter.
Parlament na plénu ve Štrasburku hlasoval pouze o své pozici k návrhu. Nepustil ho rovnou do třístranného jednání mezi Evropskou komisí, členskými státy a parlamentem. Některým poslancům totiž vadilo, že o textu neměli možnost jednat. "Obrací se na mě denně řada občanů, kteří vyjadřují obavy z několika článků přijatého stanoviska (právního výboru). Proto považuji za důležité, aby proběhla diskuse," sdělila ČTK česká poslankyně Olga Sehnalová (ČSSD).
Evropská úprava autorského práva podle Svobody "ustrnula někde okolo roku 2000 na technologiích jako je satelitní nebo kabelové vysílání", ale na šíření děl chráněných autorskými právy připravena není. "A právě to je cílem této směrnice - tedy přizpůsobit právo internetovému prostředí," řekl Svoboda. Podle něj nelze vyloučit, že směrnice v některých oblastech může představovat určitá omezení proti současnému stavu. "Nejde ale o cenzuru," zdůraznil Svoboda.
Podle českého poslance Jiřího Paynea (Svobodní) se však EU pod záminkou ochrany autorských práv pokouší získat část zisků velkých internetových společností a zároveň chce zavést dohled nad sdílenými informacemi, což je první předstupeň cenzury. "Výsledkem bude zhoršení komfortu evropských uživatelů internetu a další zaostávání Evropské unie," sdělil Payne ČTK.
