O krok blíže k lepší ochraně práv vydavatelů. Výbor europarlamentu schválil důležitou směrnici

Budova Evropského parlamentu v Bruselu

Budova Evropského parlamentu v Bruselu Zdroj: Repro Strategie (Profimedia)

pav , vaj

Evropští vydavatelé se přiblížili k lepší ochraně autorských práv na internetu. Právní výbor europarlamentu totiž schválil směrnici o autorských právech. Technologické společnosti by na jejím základě měly samy kontrolovat, zda obsah na jejich platformách neporušuje autorská práva. Klíčové ovšem bude odsouhlasení normy na plenárním zasedání evropského legislativního orgánu.

Za schválení směrnice se postavila česká Unie vydavatelů. Ve svém prohlášení vyzývá poslance Evropského parlamentu, aby se při hlasování o směrnici zasadili o silnější autorská práva novinářů ve světě online médií. Pod výzvu se připojila například generální ředitelka Czech News Center Libuše Šmuclerová, šéf vydavatelství Economia Roman Latuske nebo Petr Marek z Vltava Labe Media. Celkem se v dokumentu objevilo 16 podpisů.

„Práva novinářů jsou neustále porušována, hlavně společnostmi jako je Google nebo Facebook. Věříme tomu, že žurnalisté potřebují podobnou ochranu jako například hudebníci. A také si zaslouží kompenzaci za taková porušování práv,“ píší vydavatelé ve své výzvě určené členům výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu, který normu projednal. Hlasovat by se o ní mělo na červencovém plénu. 

Technologické společnosti podle signatářů zneužívají současné digitální prostředí. Vyvinuly se do moderních vydavatelských domů, které konkurují tradičním médiím. „Žijí z obsahu, za který neplatí a za nějž nemají žádnou zodpovědnost. Co víc, ani neplatí daně v Evropské unii,“ uvádí autoři výzvy.

Stěžují si také na to, že na základě této výhody technologické společnosti dominují reklamnímu trhu. Navíc podle vydavatelů vynakládají velké částky za politický lobbing. 

Směrnice může výrazným způsobem ovlivnit fungování mediálního byznysu. S jejím přijetím by vůbec poprvé nastala situace, kdy by se vydavatelé obsahu částečně dělili s provozovateli sociálních sítí a vyhledávačů o náklady na tvorbu šířeného obsahu. V tomto ohledu je klíčová podoba článků, jež jsou ve směrnici označeny jako 11 a 13.

Článek 11 přináší možnost, která by znamenala, že velké technologické firmy (zejména Google) budou muset získat od vydavatelů souhlas k publikování odkazů na jejich obsah, nebo za něj budou muset platit. Podle článku 13 budou společnosti zodpovědné za to, že uživatelský obsah neporušuje autorská práva. 

Část europoslanců s prosazením článku 11 nesouhlasí. Stovka z nich podepsala otevřený dopis za jeho vyjmutí ze směrnice. Mezi ně patří i šestice Čechů - Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Pavel Telička, Jiří Maštálka, Petr Ježek a Kateřina Konečná.

Například Telička argument o lobby Googlu či Facebooku odmítá a pro deník Blesk uvedl, že mu jde jen o to, že by článek 11 „...mohl vést k zastavení nebo omezování svobodného toku informací, což by mohlo ve svém důsledku novináře poškodit...“.

„Vztah mezi vydavateli a Googlem, Facebookem, potažmo Seznamem je velmi komplikovaný. Zhruba 50 procent lidí, kteří navštíví Google News, či se jim zobrazí nějaký článek na Facebooku, se neproklikává na zdroj té zprávy. Konzumují jen titulek a perex. Dojde tak de facto ke konzumaci informace, za niž není zaplaceno,“ popsal stávající rozložení sil mezi vydavateli a technologickými obry odborník na síťová média Josef Šlerka.

Google a další společnosti tak mohou zpeněžit reklamu nasazenou vedle obsahu, k jehož vytváření nepřispívají. V případě přijetí směrnice by se na těchto nákladech musely do určité míry podílet.

Kritici návrhu, mezi něž patří například zakladatel internetu Tim Berners-Lee nebo tvůrce Wikipedie Jimmy Wales, poukazují na problémy, které může článek 13 znamenat vzhledem k nutnosti automaticky filtrovat obsah nahraný uživateli. Zodpovědnost za to, zda neporušuje autorská práva, by měli mít místo uživatelů provozovatelé webových služeb.