Kabinet premiérky Beaty Szydlové, který vzešel z říjnových voleb, nechal zmíněný právní akt věnovaný práci policie schválit parlamentem v prosinci. Euroskeptická strana Právo a spravedlnost (PiS) Szydlové získala v zákonodárném sboru nadpoloviční většinu a může vládnout sama a pohodlně schvalovat zákony.
Kakaviatos uvedl, že komise bude nyní právní předpis o policejním sledování zkoumat a názor na něj potom oznámí během svého zasedání, které je plánováno na 10. a 11. června. Zmíněný zákon podle kritiků rozšiřuje přístup vlády k internetovým datům a dává policii a tajným službám rozsáhlejší pravomoci ke sledování. Jde i o jeden z několika normativních aktů, které vyvolaly nevoli nejen u polské opozice, ale také v Evropské unii.
Oslabování demokracie
Benátská komise minulý týden v pátek varovala, že kroky nové polské konzervativní vlády vůči ústavnímu soudu země „oslabují demokracii, respektování lidských práv a právní stát“.
Komise kritizovala jako neústavní volbu nových členů ústavního soudu v předchozím i nynějším parlamentu. Nelíbí se jí ani novela ústavního zákona prosazená vládou Szydlové, podle níž by nejvyšší soudní instance v zemi měla rozhodovat za účasti nejméně 13 z celkem 15 soudců, a navíc dvoutřetinovou většinou, přičemž dosud stačilo devět soudců a prostá většina. Podle expertů Rady Evropy to může učinit ústavní soud neefektivní.
