V Sýrii se postupně rozhořívá boj o kontrolu nad ropnými poli na východě země. Režim v Damašku by je po letech rád znovu získal pod kontrolu. Rusko obviňuje z drancování syrských zdrojů Washington a prezident Donald Trump nechtíc oživil oblíbené tvrzení kritiků Spojených států, že je jeho blízkovýchodní politika vedena zájmem o surovinu. Zatím se boj vede spíše ve slovní rovině.
Sýrie v rámci regionu patří ke skromnějším vlastníkům ropných rezerv. Před rozhořením konfliktu v roce 2011 těžila zhruba 400 tisíc barelů denně, postupně se však produkce propadala. Loni byla těžba odhadována na pouhých 24 tisíc barelů denně.
Ropná pole navíc během bojů měnila majitele. Jednu dobu sloužila jako významný zdroj příjmů Islámskému státu (IS). V této éře byla z velké části zničena nálety organizovanými Spojenými státy ve snaze odříznout teroristy od financí. V roce 2017 získaly kontrolu nad poli Kurdy vedené jednotky SDF. Islamisté je krátce předtím ještě více poničili, když pochopili, že už je neudrží. Kurdům se částečně podařilo zařízení opravit a produkci mírně vzkřísit.
BBC uvádí, že nedávná turecká operace a s ní související přelévání sil situaci příliš nezměnily. Kurdové sice přišli o území, většina polí jim ale zůstala. „Syrské demokratické síly (SDF) a spřízněné kmeny na východě Sýrie v současnosti kontrolují sedmdesát procent syrských národních ropných zdrojů a řadu cenných plynových zařízení,“ citovala stanice Charlese Listera z amerického think tanku Middle East Institute.
Rusko přitom koncem října obvinilo Washington z rozsáhlé krádeže syrské ropy a zdůraznilo, že surovina patří Sýrii. Podezření umocnil Trump, jenž původně oznámil stažení zhruba tisícovky amerických vojáků z oblasti, později ale uvedl, že jich tam pět šest stovek zůstane. Cílem této mise je podle něj ochrana ropných polí. „Držíme ropu, máme ropu, ropa je v bezpečí, nechali jsme tam vojáky jen kvůli ropě,“ řekl minulý týden novinářům. Už dříve přitom naznačil, že by z ní Spojené státy měly mít finanční prospěch.
Mluvčí Pentagonu Jonathan Hoffman ale média ujišťoval, že zisky z ropy neskončí v USA, nýbrž u SDF. Další představitelé Washingtonu vysvětlují, že ochrana zařízení souvisí s rizikem opětovného vzkříšení IS. Komentátor deníku The Washington Post Josh Rogin podotýká, že toto vysvětlení zní rozumně, ale pouze na první pohled. „Je mnohem pravděpodobnější, že po odchodu amerických vojsk by ropná pole převzali syrský prezident Bašár Asad a Írán než Islámský stát,“ argumentuje.
Někteří experti míní, že krok USA tak spíše než se samotnou ropou či IS souvisí se snahou zachovat si v oblasti alespoň částečně vliv. A podle zlých jazyků je provázání tohoto záměru s magickou ropou způsobem, jak záležitost prodat Trumpovi a přesvědčit ho, aby americké vojáky ze Sýrie zcela nestáhl.
