Prodej ruského státního majetku zadrhává | E15.cz

Prodej ruského státního majetku zadrhává

Diamantový důl v Rusku
Diamantový důl v Rusku
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Od návratu Vladimira Putina do Kremlu se čeká, co prezident podnikne na poli privatizace. Přestože už v květnu minulého roku vydal dekret o prodeji všech státních podílů ve firmách mimo oblast obrany a těžby do roku 2016, zatím mnoho nenasvědčuje tomu, že by se záměr měl uskutečnit.

Důvody k privatizacím jsou zřejmé – příliv investorů a zahraničního know-how, úleva státnímu rozpočtu, efektivnější správa firem a vidina vyššího výběru daní. To vše dohromady by mělo napomoci hlavnímu hospodářskému cíli prezidenta – snížení závislosti ekonomiky na produkci a prodeji nerostných surovin.

Víra ve státní kontrolu

Na druhé misce vah je víra prezidenta v silnou roli státu. „Putin věří, že státní kontrola je hlavně ve strategických odvětvích výhodná. A zároveň je znepokojený novou ekonomickou krizí. Podle jednoho z oligarchů to Putin vnímá tak, že zachování co největší kontroly nad hospodářstvím, dodává v bouřlivých dobách pocit jistoty,“ konstatuje týdeník Economist.

Podle mnohých názorů velké privatizační ambice ztroskotaly na odsunu někdejšího prezidenta a nynějšího premiéra Dmitrije Medveděva na vedlejší kolej nebo spíš úplně mimo kolejiště. Hodně proto záleží na ochotě vedení společností. Pokud jsou k privatizaci skeptická, tak v této atmosféře dokážou vždycky najít argumenty pro odklad prodeje, podotýkají experti.

Problémová železnice

Příkladem tohoto postupu jsou Ruské železniční dráhy, které zaměstnávají kolem 1,2 milionu lidí starajících se o více než 85 tisíc kilometrů tratí. Investiční plány a potřeby drah jsou nad možnosti státního rozpočtu, společnost je navíc často obviňovaná z toho, že obsazování vedoucích pozic kolosu je silně závislé na síti známostí.

Vláda v uplynulém roce oznámila, že stát chce prodat čtvrtinu společnosti. Největším odpůrcem tohoto kroku je ale ředitel drah a blízký přítel šéfa Kremlu Vladimir Jakunin. Argumentuje především tím, že jde o mimořádně citlivou společnost, která patří mezi strategická odvětví. Jako chvályhodný příklad vyzdvihl Čínu, jež také uchovává důležité sektory v rukou státu. Už však neuvádí, že se od nového vedení asijské velmoci čeká, že svede s šéfy monopolů boj o jejich rozbití.

Medveděv zahrnul privatizaci drah do letošních plánů, načež Jakunin uvedl, že jde o nerealistický termín. Premiéra podporuje ministr hospodářského rozvoje Andrej Belousov, Jakunina zase šéf rezortu dopravy Maxim Sokolov. V současnosti je ve hře kompromis, hovoří se, že by se v roce 2013 mohlo odprodat pět procent firmy.

Na řadě je Sovkomflot

Opačným příkladem jsou společnosti, jejichž manažeři v privatizaci vidí výhody, jako třeba German Gref, prezident banky Sberbank, v níž stát v září prodal 7,6procentní podíl za 5,2 miliardy dolarů. Na řadě by nyní měla být VTB, ve které by se podíl státu mohl letos snížit až o 25 procent. Ve hře je také prodej menších částí rejdařské společnosti Sovkomflot a diamantového gigantu Alrosa. Plány na jejich prodej potvrdil před pár dny i Medveděv.

„Co se týče letošku, máme toho na privatizování hodně. Mluvím o největším lodním operátorovi Sovkomflot, jedné z našich největších bank a dalších velkých majetcích,“ poznamenal v interview pro agenturu Bloomberg. Dodal, že strategickým zájmem vlády je zvýšení obchodování na moskevské burze, ale nevyloučil ani případný vstup strategických investorů. Putin poznamenal, že privatizace by se měla uskutečnit na domácím trhu, ale nejdříve je třeba mít jistotu, že je na to připravena infrastruktura a regulační systém.

Na další dění může mít dopad i nedávná žádost obdoby americké FBI, Vyšetřovacího výboru Ruské federace, aby měla nad privatizačním programem větší dohled, a mohla tak účinněji bránit podvodům. Takzvaný Sledkom poukazuje na nedávnou kauzu s prodejem armádního majetku, která stála místo ministra obrany. Mezi jeho pravomoci by tak mohlo patřit řízení prošetřování zájemců o nákupy. Výbor také navrhuje uvalit trestní odpovědnost na firemní management za neopodstatněné zamítnutí privatizační dohody, pokud povede k materiální újmě.

Slibotechna Putin

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video