Protest nezávislých médií v Polsku. Kvůli hrozící dani z reklamy začernily své stránky

Protest opozičního deníku Gazeta Wyborcza

Protest opozičního deníku Gazeta Wyborcza Zdroj: Gazeta Wyborcza

Začerněné stránky opozičního deníku Gazeta Wyborcza
2
Fotogalerie

Nezávislá polská média ve středu zrušila své zpravodajství, respektive začernila obsah svých internetových stránek, aby tak protestovala proti plánům vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) zavést novou daň z reklamy. Tu podle agentury AFP označují za ohrožení existence nezávislých médií v zemi. Návrh, o kterém vláda nyní debatuje, počítá s tím, že by část příjmů z reklamy podléhala zvláštní dani. Její výnos by měl podle vlády přispět na boj proti pandemii COVID-19.

„Na tomto místě by měl být náš obsah. Jestli plány vlády uspějí, může se stát, že ho jednoho dne už neuvidíš. Můžeš i přijít o možnost využívat další média a informační zdroje,“ napsal na své domovské stránce opoziční deník Gazeta Wyborcza. Stejný text byl zveřejněn také na titulní straně papírové verze novin.

Do protestu se zapojila padesátka soukromých polských médií či mediálních skupin, celostátních i regionálních, s výjimkou veřejnoprávní televize TVP. Ta se v posledních letech stala skutečným propagandistickým nástrojem nacionalistických konzervativců vládnoucích zemi, napsala AFP.

Ve skutečnosti jde o „výpalné“, zaváděné pod záminkou pandemie, které dopadne na polského diváka, posluchače, čtenáře a uživatele internetu, stejně jako na polskou výrobu, kulturu, zábavu, sport a média, uvedla zpravodajská televize TVN 24. Ta patří americké skupině Discovery. Stanice místo zpravodajství na svém webu ukázala jen černou stránku. Varovala, že zavedení daně bude znamenat „oslabení až likvidaci části médií působících v Polsku, což společnosti značně omezí možnost výběru“.

Spojené státy výhrady médií podpořily. Chargé d’affaires amerického velvyslanectví Bix Aliu na twitteru označil svobodná média za „základní kámen demokracie“ a ujistil, že „Spojené státy budou vždy bránit nezávislost médií“.

Daň by podle protestujících také zvýhodnila veřejnoprávní média. Vláda ale tvrdí, že plánuje novou daň z reklamy s cílem získat peníze, vzhledem k tomu, že příjmy státu negativně ovlivnila pandemie. Vládní mluvčí v úterý v televizi TVP tvrdil, že podobná daň existuje v mnoha evropských zemích, dodala agentura AP.

Premiér Mateusz Morawiecki pokládá chystanou daň za součást úsilí narovnat podmínky mezi velkými a malými společnostmi a přimět giganty, jako je Google, Apple, Facebook či Amazon, ke spravedlivému podílu na trhu. „Je to správný krok k vyrovnání podmínek pro domácí hráče v různých odvětvích oproti velkým zahraničním hráčům,“ řekl podle AP šéf polské vlády. Návrh je nyní v parlamentu, kde má vládní strana většinu potřebnou k jeho přijetí.

Polská média jsou v posledních letech pod velkým finančním tlakem kvůli digitální revoluci a dopadům pandemie. Agentura AP poukázala na názor renomovaného listu Rzeczpospolita, že nová daň je „systémovou pomstou“ médiím za to, že plní roli hlídacího psa. Dodala, že Polsko kráčí ve šlépějích Maďarska, kde právě končí vysílání jedné z posledních nezávislých rozhlasových stanic Klubrádió.

AP rovněž připomněla, že v prosinci petrochemická společnost PKN Orlen, nad kterou má kontrolu polský stát, ovládla skupinu regionálních deníků a týdeníků. Vláda mezitím štědře financuje „svá“ média, kterým před loňskými prezidentskými volbami zvýšila rozpočet o částku v přepočtu více než 10,5 miliardy korun. Volby skončily vítězstvím kandidáta vládní strany.