V současné době platí takzvaný Kjótský protokol, ve kterém se některé průmyslové státy zavázaly snížit do roku 2012 emise skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990. Tímto dokumentem ale nejsou vázány právě Čína a USA. Platnost Kjótského protokolu, která byla stanovena do roku 2012, se podle dosaženého kompromisu prodlouží o pět let.
Delegáti se také dohodli na vytvoření institucí, které budou vybírat, spravovat a rozdělovat desítky miliard dolarů ročně. Peníze budou určeny pro chudé země, aby se vyrovnaly se změnami klimatu a aby připravily své ekonomiky na snížení emisí.
Takzvaný Zelený klimatický fond by měl spravovat až 100 miliard dolarů, nicméně, jak poznamenala agentura Reuters, není jasné, odkud peníze do fondu potečou. Návrh z minulého týdne, podle něhož měly peníze plynout z poplatků za emise produkované mezinárodní dopravou, ve finálním znění textu neuspěl.
Ekologové: Dohoda mohla být ambicióznější
Průlom završil 13 dní hektických vyjednávání, která měla podle původního plánu skončit již v pátek. Ochránci životního prostředí ale tvrdí, že vládní představitelé se zbytečně zdržovali jednotlivými slovy současné dohody, ale nezasadili se o snížení emisí, které by výrazněji zasáhlo proti globálnímu oteplování.
„Summit otevřel cestu k široké dohodě umožňující přijmout každé zemi svůj právně závazný díl zodpovědnosti za změnu klimatu, v mnoha ohledech však zůstal stát na prahu skutečně ambiciózních opatření,“ uvedl zástupce českých nevládních organizací na jednání Jan Doležal, který rovněž ocenil soudržnost evropských států při vyjednávání i přesto, že sama EU plně nevyužívá svých možností v boji se změnou klimatu.
Chybí konkrétní závazky, upozorňují kritici
Šéfka sekretariátu OSN pro změny klimatu Christiana Figuerésová o Durbanu hovořila jako o „historické konferenci“. Kritici však tvrdí, že dosažená dohoda má jen velmi vágní znění. Nebyl totiž stanoven konkrétní nástroj ke snižování skleníkových plynů. Dojednána byla pouze shoda na „zvýšení snahy“ o jejich redukci.
Nepodařilo se zároveň prodloužit závazky ke snižování emisí z Kodaně a Cancúnu, kde byly přijaty pokyny ke zvýšení transparentnosti plnění závazků a bylo konstatováno, že současná pravidla nepostačí k udržení oteplování pod dva stupně Celsia.
Plán snižování emisí vedla Evropská unie, která tvrdě usilovala o to, aby všechny země přijaly emisní závazky. Indie s plánem nesouhlasila a požadovala méně přísná omezení. Svůj postoj vysvětlovala tím, že EU podkopává dosavadní dvacet let starý princip, podle kterého mají rozvojové země menší odpovědnost než vyspělé státy, které znečisťují svou průmyslovou činností ovzduší přes 200 let.
Státy nyní budou pracovat na přípravě rámce pro nová pravidla příštích 12 měsíců a doporučení budou představena koncem roku 2012 na summitu v Kataru.
