Více než čtvrtinu ruského HDP zajišťuje prodej ropy, plynu, dřeva a dalších přírodních zdrojů, podotkl Putin v článku zveřejněném v listu Vedomosti. Připustil, že současný hospodářský model je pro zemi ničivý. „Rusko je závislé na světové ekonomice více, než většina ostatních zemí. Nemůže si dovolit mít hospodářství, které nám neposkytuje stabilitu, suverenitu ani prosperitu,“ uvedl.
Míní, že země by se měla zaměřit například na farmacii, informační technologie, nanotechnologie a letectví. Do roku 2016 také přislíbil snížení státních podílů ve společnostech těžících z přírodních zdrojů i v dalších firmách.
Ruská média ale konstatují, že Putinovy plány jsou příliš vágní a občas si dokonce odporují. „A co tedy dělal celé uplynulé roky?“ táže se komentátor Vedomostí.
Mezinárodní měnový fond před několika dny zhoršil prognózu letošního růstu ruské ekonomiky ze 4,1 procenta na 3,3 procenta. Instituce rovněž tvrdí, že země musí provést rozsáhlé hospodářské reformy. Její představitelé se domnívají, že vhodnou příležitostí k provedení změn by pro Moskvu mohl být růst cen ropy, očekávaný v souvislosti s napětím mezi Íránanem a Západem.
Ani tomu ale ruští experti příliš nevěří. Míní, že „íránský faktor“ způsobí pouze krátkodobé zvýšení cen suroviny o deset až 15 procent. Navíc jsou přesvědčeni, že reformy brzdí spíše nedostatek politické vůle, než peněz.
„Rusko mělo tuto šanci během déle než dekády vysokých cen ropy,“ poznamenal analytik společnosti IFD Kapital Vitalij Krjukov. „Když byl před čtyřmi lety barel (ropy) za 70 až 75 dolarů, rostli jsme o sedm až osm procent ročně. Nyní je přes vyšší ceny ropy náš růst mnohem pomalejší,“ upozornil Igor Nikolajev z konzultační firmy FBK.
