Za krymskou stranu dokument potvrdili šéf krymského parlamentu Vladimir Konstantinov, krymský premiér Sergej Aksjonov a sevastopolský starosta Alexej Čalyj. Vesměs jde o osoby, jejichž legitimitu nová kyjevská vláda neuznává.
Putin hovořil na společném zasedání obou komor ruského parlamentu, jehož se v kremelském Georgijevském sále zúčastnili i členové vlády a vedení stávajících ruských regionů.
Император и поданные #Putin#Russia#Crimeapic.twitter.com/PrNyHYJY5b
— eastbook_ua (@eastbook_ua) March 18, 2014Putinův slavnostní projev obsahoval obsáhlé historické a politické odůvodnění připojení Krymu k Rusku, kterou prezident podpořil tvrdou kritikou postoje západních států. Šéf Kremlu také odsoudil někdejšího sovětského vůdce Nikitu Chruščova za „kuloární rozhodnutí“ z roku 1954, jímž do té doby ruský Krym připadl tehdejší sovětské Ukrajině.
Toto rozhodnutí bylo podle Putina učiněno v rozporu s tehdy platnou sovětskou ústavou. Když se Krym po rozpadu SSSR stal součástí nezávislé Ukrajiny, „Rusko nejen okradli, ale přímo oloupili,“ řekl prezident.
Kyjev: Připojení Krymu k Rusku je protiprávní
Ukrajinské vedení dnes odsoudilo podpis krymsko-ruské smlouvy o připojení poloostrova k Rusku jako protiprávní a nedemokratický krok, který odporuje zdravému rozumu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo mezinárodní společenství, aby proti Rusku důrazně zakročilo.
„Projev (ruského prezidenta Vladimira) Putina jasně ukázal, jak reálná je hrozba Ruska pro civilizovaný svět a mezinárodní bezpečnost,“ prohlásil v Kyjevě mluvčí ministerstva zahraničí Jevhen Perebyjnis. „Naléhavě vyzýváme všechny odpovědné státy a mezinárodní organizace, aby proti agresorovi skutečně účinně zakročily,“ uvedl.
Kyjev vyzval státy OSN, aby novou „Krymskou republiku“ neuznaly. Země, které by tak učinily, by se podle mluvčího samy dopustily protiprávního aktu. Podle Perebyjnise se svět stal svědkem „skutečného znovuzrození ruského imperialismu“.
Rusko kvůli anexi Krymu kritizoval také americký viceprezident Joseph Biden. Britský ministr zahraničí William Hague označil za politováníhodné, že si Rusko připojením Krymu vybralo cestu mezinárodní izolace. Oznámil také přerušení vojenské spolupráce s Moskvou a vývozu některých zbraní do Ruska.
Ukrajinskou vládu kontrolují radikálové
Putin obvinil nezávislou Ukrajinu z násilné asimilace Rusů a naznačil, že ruskojazyčný jihovýchod země byl k Ukrajině v sovětské éře připojen neprávem. Tvrdě kritizoval nové ukrajinské vedení, které je vystaveno vlivu „neonacistů, fašistů a ideových pohrobků (nacionalistické vůdce Stepana) Bandery“. Nynější ukrajinské vedení nic v zemi nekontroluje, naopak samo je pod kontrolou radikálů, řekl Putin.
| Přijímací procedura Krymu do Ruska |
|---|
| Po podpisu smlouvy o vstupu Krymu do Ruska prezident Putin dle zákona postoupí text k posouzení Ústavnímu soudu. Pokud ten neshledá rozpor s platnou ústavou, předá smlouvu oběma komorám parlamentu. Jejich poslanci spolu s textem krymsko-ruské smlouvy posoudí návrh ústavního zákona o názvu nového subjektu Ruské federace, o jeho statusu a hranicích. Poslední slovo pak bude mít opět Putin, který oba dokumenty podepíše. Název nového subjektu bude zařazen do článku 65 ruské ústavy, který obsahuje seznam jednotlivých členů federace. Jejich dosavadní počet 83 se zvýší o dva, Krymskou republiku a „město federálního významu“ Sevastopol. |
| Text smlouvy má preambuli a deset článků, které obsahují ustanovení o území, občanství a orgánech státní moci. Podle krymsko-ruské smlouvy je datem připojení poloostrova k Rusku dnešní den. Přechodné období, během něhož bude integrace Krymu do Ruské federace dokončena, skončí 1. ledna 2015. |
Ponechat za těchto okolností Krym svému osudu by podle Putina bylo „zradou“. Prezident odmítl tvrzení Západu, že Rusko porušuje svým postupem na ukrajinském Krymu normy mezinárodního práva. Ruské jednotky na Krym nevstoupily, nacházely se tam již dříve podle platné smlouvy, na jejímž základě má Moskva na poloostrově námořní základnu.
Nedělní referendum o připojení Krymu k Rusku se podle Putina opíralo o články Charty OSN. Sankce Západu, vyhlášené v odvetě za ruský postup vůči Krymu, označil prezident za agresi.
Velký aplaus a slzy v očích
Svrchovanost Krymu může být jen ruská, řekl prezident dojatému a vzrušenému publiku. V očích některých poslankyň se v té chvíli objevily slzy, poslanci shromáždění v kremelském Georgijevském sále prezidentovi opakovaně aplaudovali vstoje.
„Nechceme dopustit, aby státy NATO hospodařily za naším plotem, na našem historickém území,“ prohlásil Putin. „Na Ukrajině žijí miliony Rusů a Rusko bude vždy chránit jejich zájmy,“ konstatoval. O dělení Ukrajiny ale Rusko podle prezidenta nestojí. „Nic takového nemáme zapotřebí“, řekl.
Putin pochválil krymský plebiscit a nekompromisní volbu státní příslušnosti, kterou podle něj obyvatelé poloostrova učinili. „Obyvatelé Krymu chtějí být s Ruskem,“ řekl ruský prezident a poznamenal, že stejné přání má i drtivá většina ruské společnosti.
