Podle ruského prezidenta bude posilování ozbrojených sil nadále pokračovat vzhledem k množství hrozeb, a to i v bezprostředním sousedství ruských hranic.
Za Putina procházejí ruské ozbrojené síly programem přezbrojení. Na pořízení desítek nových plavidel, stovek letadel a raket a tisícovek tanků a dalších zbraní se má do roku 2020 vynaložit 22 bilionů rublů (téměř deset bilionů korun), i když ruská ekonomika zažívá potíže kvůli poklesu cen ropy na světovém trhu a západním sankcím.
Podívejte se na letošní velkou vojenskou přehlídku v Moskvě
„Nemáme a nemůžeme mít agresivní plány. Nikoho neohrožujeme a jakékoliv sporné otázky se snažíme řešit výlučně politickými prostředky, s úctou přistupujeme k mezinárodnímu právu a zájmům jiných zemí,“ tvrdil Putin.
Nemáme a nemůžeme mít agresivní plány. Nikoho neohrožujeme a jakékoliv sporné otázky se snažíme řešit výlučně politickými prostředky
Vztahy Ruska se Západem prudce ochladly na úroveň studené války po ruské anexi Krymu a rozpoutání proruského povstání na východě Ukrajiny proti novému prozápadnímu režimu v Kyjevě. Vyhlášení západních sankcí proti Rusku vedly Moskvu k odvetě v podobě zákazu dovozu západních potravin.
Nicméně Putinova popularita podle čerstvého průzkumu dosáhla rekordní úrovně 89 procent. Mnozí pozorovatelé to podle agentury AP připisují i pečlivému krytí Putinových aktivit ve státních televizích a dalších prokremelských médiích, které ukrajinskou krizi vykládají jako součást snah Západu oslabit Rusko.
Nejmodernější ruský tank Armata na vojenské přehlídce
Server newsru.com k dnešnímu Putinovu projevu poznamenal, že ne všichni ruští představitelé jsou tak mírumilovní jako ruský prezident: poslanec a předák nacionalistů Vladimir Žirinovskij vyhrožoval Pobaltí a Polsku zničujícím „kobercovým bombardováním“ a šéf státního mediálního holdingu a televizní komentátor Dmitrij Kiseljov zase hrozil tím, že „Rusko je jediná země na světě, která je skutečně schopná přeměnit USA v radioaktivní popel“.
