Obrovské výdaje na ni dále zatíží rozpočet, který drží vysoké ceny ropy. Ruská média se ani příliš nesnaží první „stovku“ analyzovat a naznačují, že na potřebné změny je spousta času. „Putinův sňatek s Ruskem, i kdyby netrval do konce života, by měl být posuzován v dekádách, ne dnech,“ napsal deník Rossijskaja gazeta.
Moskva si je teoreticky své závislosti na ropě dobře vědoma, ministerstvo hospodářského rozvoje nastínilo tři scénáře. Nejhorší počítá, že se zhorší krize v eurozóně a ceny suroviny v příštím roce spadnou k 60 dolarům za barel. To by znamenalo, že ruský HDP poklesne až o 2,7 procenta.
Mezinárodní měnový fond přitom uvedl, že ruská ekonomika má potenciál růst ročně šestiprocentním tempem, pokud se reformy provedou. Jde hlavně o změnu penzijního systému a privatizace.
Instituci už delší dobu znepokojuje stav „neropného“ deficitu, tedy schodku rozpočtu bez započtení zisků z dvou hlavních surovin. Fond vybízí zemi, aby ho do konce roku snížila na devět procent HDP a do roku 2015 na pět. Nabádá Moskvu k přijetí pravidel, podle nichž by vládní výdaje vycházely z dlouhodobých průměrných cen ropy. Jenže na to Putin příliš neslyší. V návrzích rozpočtů na příští tři roky se počítá s tím, že ropa typu Urals se bude držet kolem sta dolarů za barel.
V předvolební kampani prezident nasliboval tak velké sociální výdaje, že z toho byli ekonomové zděšení. Nezdá se ale, že hodlá sliby dodržet. Náklady na sociální politiku mají růst až od roku 2014, a jen mírně. Na zdravotnictví mají dokonce klesat.
To ale rozhodně neplatí o výdajích na zbrojení, jež mají jen v roce 2013 stoupnout o 25 procent. Už delší dobu se hovoří o rozsáhlých investicích do nového vybavení, jež by měly do roku 2020 dosáhnout 20 bilionů rublů. O víkendu prezident nastínil konkrétněji nákupy pro letectvo. „Do roku 2020 bude zařazeno do služby 600 bitevníků a tisíc helikoptér. Nemluvím o modernizaci stávajících systémů,“ uvedl.
