Kupříkladu Británie odhaduje, že ve dvou neklidných arabských zemích působí na pětstovek jejích občanů. „Většina z nich se zřejmě vrátí domů,“ podotkla nedávno ministryně vnitra Theresa Mayová. Velké množství podobných „turistů“ hlásí i Německo, Francie, Nizozemsko či Belgie. Experti se obávají, že skutečná čísla evropských džihádistů budou pravděpodobně ještě podstatně vyšší.
Kontrarozvědky evropských zemí upozorňují, že počet islámských radikálů stále roste. Němečtí zpravodajci předpokládají, že v zemi je okolo 6300 lidí, které lze zařadit k ultrakonzervativní formě islámu – salafismu. Míní, že do konce roku by se jejich počet mohl zvýšit na sedm tisíc. Ještě před třemi lety přitom tramní kontrarozvědka BfV věděla o necelých čtyřech tisícovkách salafistů.
V současnosti tajná služba odhaduje, že bojovat do Sýrie a Iráku odjelo z Německa více než 400 extremistů. Jejich motivace je přitom těžko čitelná. Šéf BfV Hans-Georg Maassen se domnívá, že mladí lidé se tak snaží někam zařadit a doufají, že se z outsiderů stanou uznávané osobnosti. „Někteří byli mladými kriminálníky, prodávali drogy. Pak si nechali narůst bradky a uviděli světlo,“ poznamenal podle The Wall Street Journal ke zrodu fanatiků belgický právník Kris Luyckx.
Podle francouzské vlády však neměla problémy se zákonem zhruba polovina rekrutů. Pětina z nich údajně pochází z řad konvertitů. Jejich rodiče, kteří vyhledali pomoc, často představují francouzskou střední třídu a mají minimální vztah k islámu. Zvláštní kapitolou jsou pak mladistvé dívky, které se rozhodly vycestovat za IS. Některé očekávají, že se z nich na místě stanou ošetřovatelky či sociální pracovnice. Podle médií jsou však sociální sítě zaplaveny i nabídkami nezletilých Evropanek, které se touží provdat za hrdiny a vychovávat pro kalifát děti. Část z nich ze svých romantických snů vystřízliví, když se z nadějných a na svobodu zvyklých školaček stanou domácími služkami.
Zabavování pasů a zatýkání
Západní země se snaží cestám radikálů bránit, zabavují jejich pasy, někteří končí za mřížemi. Belgie aktuálně soudně stíhá téměř padesátku lidí, o nichž se domnívá, že jsou členy organizace Sharia4Belgium (Šaría pro Belgii). Skupina je podezřelá z toho, že organizovala nábor bojovníků. A zřejmě nese část zodpovědnosti za to, že země vykazuje více rekrutů na hlavu než kterýkoli jiný evropský stát. Většina z obviněných je aktuálně v Sýrii. Někde sílí hlasy po zvýšení pravomocí bezpečnostních orgánů ve víře, že to pomůže zamezit přesunu Evropanů do arabských zemí a zabránit jim, aby vedli džihád i po návratu.
Tyto obavy podnítil v květnu případ Francouze podezřelého z toho, že po návratu ze Sýrie zabil čtyři lidi v Židovském muzeu v Bruselu. Současné útoky v Kanadě strach ještě posílily. Peter Neumann z Mezinárodního střediska pro studium radikalizace v Londýně se domnívá, že nebezpečí pro Evropu stoupá. „Obavy nejsou vyšší kvůli tomu, že roste počet džihádistů – což se děje po měsíce, ale protože je jasnější, že se kvůli západní intervenci pozornost džihádistů více obrací k Západu,“ řekl listu The New York Times. „Mnoho džihádistických skupin se nezaobíralo vedením svaté války na Západě, ale nyní to pro ně začalo být prioritou,“ dodal.
| Nebezpečí pro Rusko |
|---|
| Velkým rezervoárem bojovníků je pro militantní muslimské skupiny v čele s Islámským státem Rusko a další země bývalého Sovětského svazu jako Ázerbájdžán, Uzbekistán a Tádžikástán. Členové Islámského státu před časem zveřejnili nahrávku varující prezidenta Vladimira Putina, ve které slibují rozšíření bojů na Kavkaz. Organizace přitom tvrdila, že se jí podařilo získat zbraně, které Damašku dodala Moskva. „Toto je zpráva pro tebe, Vladimire Putine. Tohle jsou letadla, která jsi poslal Bašáru Asadovi, a my je pošleme zpátky,“ zaznělo ve videu, které v září zveřejnila stanice al-Arabíja. Média také nedávno informovala o telefonátu velitele IS známého jako Omar Čečenec, který údajně svému otci na Kavkaz vzkázal: „Mám mnoho tisíc následovníků a získám víc. Pomstíme se Rusku.“ |
Prevenční programy slaví úspěchy. Ale jen někdy
V boji proti náborům západních muslimů do Sýrie a Iráku slouží i takzvané deradikalizační programy, jejichž efektivita je ale zpochybňována. Policie, sociální pracovníci a muslimská komunita vyhledávají jedince náchylné k radikálnímu myšlení a snaží se je od toho odradit. Aktivitu zavedlo přinejmenším šest evropských zemí včetně Británie a Německa.
Jednatřicetiletý Mizanur Rahman z Londýna se rozesměje, když je tázán na program, který absolvoval v roce 2008 poté, co si odpykal dvouletý trest za podněcování násilí proti britským a americkým vojákům. „Šel jsem tam, podepsal se, zahrál si kulečník s dalším radikálem, kterého znám z vězení, a mohl jsem jít domů,“ popsal „terapii“ agentuře Reuters. Nedávno byl
opět zadržen kvůli podezření souvisejícímu s terorismem.
Rahman však nařčení odmítl a před soud se nedostal. Skepticky se k programům, do kterých je nyní jen ve Spojeném království týdně posílána asi padesátka lidí, staví i někteří politici a policisté. Sulajmán Samuel, mentor britského vládního programu Channel ale vidí i úspěchy. „Podle mých zkušeností z první ruky s mladými muži, se kterými jednám, to funguje,“ tvrdí.
Boj proti islámskému radikalismu není zásadně rozdílný
Podotýká, že se mu například podařilo přesvědčit mladíka, který chtěl odjet bojovat do Sýrie, aby raději posílal peníze na charitu. Podle Samuela je důležité, aby mentoři dobře znali islám a dokázali vyvrátit tvrzení náborářů a vysvětlit, co korán skutečně říká. O úspěších mluví i poradce v německém programu Haját (Život) Daniel Köhler. Jemu se prý podařilo rozmluvit cestu do Sýrie patnácti lidem. Německá aktivita přitom vzešla z podobné zkušenosti zaměřené na neonacismus.
„Boj proti islámskému radikalismu není zásadně rozdílný,“ podotýká Köhler pro The Wall Street Journal. Důležitou otázkou je, zda se daří vytipovat správné jedince, náchylné k tomu, aby je někdo v mešitě nebo na sociálních sítích indoktrinoval nebezpečnými myšlenkami. Na problémové jedince často upozorňují rodiče, přátelé nebo škola. Sociální pracovníci ale v této souvislosti podotýkají, že mnoho lidí, kteří vzhlížejí k činnosti Islámského státu (IS), nemá příliš velké povědomí o islámu a ideologie není jejich hlavní motivací.
Všeobecně se ví, že klíčovým bojištěm o mysl mladých muslimů je internet, kde je boj proti náborářům náročný. Britská policie podle ministryně vnitra Theresy Mayové od počátku roku odstranila na třicet tisíc materiálů s teroristickým obsahem. Zaměřit se však může jen na stránky, které jsou umístěny v království.
