Někteří majitelé pozemků, přes které měl plot vést, ale stavbu odmítají s tím, že jim znemožní řádně pečovat o majetek. Podle deníku Die Presse se bouří především místní zemědělci a vinaři, kteří obhospodařují pole a vinice na obou stranách rakousko-slovinské hranice.
Svůj pozemek nechce na protest proti stavbě hraničního plotu pronajmout státu ani bývalý radní Štýrského Hradce Helmut Strobl. Na jeho poli tak vznikne další mezera dlouhá asi 35 metrů. „Nebudu se na tom podílet,“ uvedl Strobl, stranický kolega lidovecké ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové, která stavbu plotu prosazuje.
„Jde o to zajistit kontrolovaný vstup do naší země a oslabit příliv migrantů. Pokud mají různí majitelé pozemků z různých důvodů pochybnosti, je to jejich právo. Žijeme v právním státě,“ uvedl Miklová-Leitnerová. Díra v plotě podle ní nebude znamenat bezpečnostní riziko, ale pouze náklady navíc. „Tyto oblasti budou kontrolovány dodatečnými technickými prostředky a v případě překročení (hranice) zajistíme masivní nasazení personálu,“ řekla ministryně. Stavba plotu ale i tak podle ní dává smysl.
Jde o to zajistit kontrolovaný vstup do naší země a oslabit příliv migrantů
Miklová-Leitnerová oznámila stavbu plotu na hranici se Slovinskem už koncem října. Její prvotní návrh, aby zábrana byla dlouhá až 300 kilometrů, ale způsobil roztržku v koaliční vládě. Ta nakonec po vášnivých debatách 13. listopadu oznámila, že plot bude zatím dlouhý jen čtyři kilometry a že ho v případě nutnosti bude možné prodloužit až na 25 kilometrů. Slovinský premiér Miro Cerar v té době varoval, že jeho země je také připravena okamžitě vybudovat plot na hranici s Chorvatskem.
Pro stavbu plotu se ve zveřejněném průzkumu ústavu IMAS vyslovila více než polovina dotázaných Rakušanů. Nespokojenost s dosavadní migrační a azylovou politikou Vídně vyjádřilo 69 procent lidí. Vláda by podle 85 procent respondentů měla pokračovat v hraničních kontrolách a prosazovat i přerozdělování migrantů po Evropě na základě kvót přijatých státy Evropské unie. Dvě třetiny dotázaných Rakušanů si dokonce přejí úplné zastavení přijímání dalších migrantů.
Rakousko patřilo vedle Německa a Švédska k zemím, kam mířil největší počet běženců přicházejících do Evropy po takzvané balkánské stezce. Proud příchozích v poslední době značně polevil a úřady počítají s nízkým počtem nových žadatelů o azyl i v příštích dnech.
