Rakousko je malá země v srdci Evropy, která nemá mnoho nepřátel a bezprostřední nebezpečí ozbrojeného konfliktu jí nehrozí. Jeho obyvatelé však přesto věří, že jejich zemi lépe slouží velká armáda tvořená povinně odvedenými mladými muži než malá, mobilní a profesionální armáda. Rakušané se ve všelidovém hlasování překvapivě jednoznačně vyslovili pro zachování povinné vojenské služby: pro její zachování hlasovalo téměř 60 procent obyvatel.
Z devíti spolkových zemí Rakouska pouze Vídeň hlasovala pro zrušení povinné vojny. Neutrální Rakousko je v Evropě jednou z posledních zemí, které si stále drží všeobecnou brannou povinnost. Naposledy před dvěma lety zrušilo povinnou vojenskou službu Německo.
Výsledek je porážkou pro rakouského premiéra Wernera Faymanna, jehož sociální demokraté si přejí brannou povinnost zrušit. Ačkoli hlasování není závazné, premiér před jeho konáním řekl, že bude respektovat vůli voličů.
Civilkáři by lidem chyběli
Zastánci povinné vojenské služby argumentovali, že profesionální armáda je příliš drahá a zatížila by státní rozpočet. Rakouský vojenský rozpočet patří k nejnižším: země dává na obranu pouze 0,6 procenta HDP. Kdyby Rakousko povinnou vojenskou službu zrušilo, přišlo by také o armádu pracovníků civilní služby, kteří vykonávají práci, kterou by stát jinak těžko zaplnil.
„Civilkáři“ v Rakousku pečují o staré nebo jezdí se sanitkou. Podle deníku Der Standard zachování civilní služby uvedlo jako důvod pro pokračování ve všeobecné branné povinnosti 70 procent hlasujících. Účast v referendu byla nad očekávání vysoká – 49 procent.
Rakouská armáda má nyní 55 tisíc vojáků. Každý rok nastupuje vojenskou službu 22 tisíc nových branců, kteří slouží půl roku. Místo služby v armádě si mohou mladí Rakušané vybrat devět měsíců civilní služby. Vláda Wernera Faymann chtěla zavést armádu o 8500 vojácích a 9300 záložních členech milice.
