„Domnívám se, že tento program, jak jej vnímáme,… bude pro nás těžké podpořit,“ uvedl podle agentury Reuters v řecké televizi Mega TV Mitropulos. „Premiér musí nejdříve informovat naše lidi o tom, proč jsme v jednáních neuspěli,“ řekl. Zároveň upozornil, že opatření se podle něj neshodují s principy levice. Poslanec koaliční populistické strany Nezávislí Řekové Pavlos Chaikalis podotkl, že vláda „padla do pasti“.
Státní ministr Nikos Pappas je přesvědčen, že řecký parlament dohodu navzdory kritice ústupků nabídnutých Řeckem ze strany některých poslanců podpoří. „Ujišťuji vás, že dohoda bude taková, že získá podporu vládní většiny a Řeků,“ řekl Pappas v televizi Mega TV.
Nové návrhy, kterými chce Řecko po týdnech licitací dospět k potřebné dohodě s mezinárodními věřiteli, zahrnují podle médií vyšší daně či vyšší odvody na důchodové zabezpečení. Lídři eurozóny na pondělním mimořádném summitu nejnovější řecké návrhy přivítali jako základ případné dohody, která by zadluženým Aténám pomohla dosáhnout na další peníze.
Premiér Alexis Tsipras, kterého do úřadu letos v lednu vynesly sliby ukončit Řeky nenáviděnou politiku úspor, ale potřebuje na své straně i řecký parlament. Pokud zákonodárci návrhy nepodpoří, mohl by být nucen vypsat předčasné volby nebo referendum.
Pokud dohoda nebude mít souhlas poslanců vládní většiny, vláda nemůže zůstat
Mluvčí řecké vlády Gavriil Sakellaridis prohlásil, že osud řecké vlády je spojen s výsledkem hlasování v parlamentu. „Pokud dohoda nebude mít souhlas poslanců vládní většiny, vláda nemůže zůstat“ u moci, prohlásil podle agentury AFP Sakellaridis ve vysílání řecké televize a apeloval na „osobní odpovědnost“ členů zákonodárného sboru.
Atény potřebují peníze, aby mohly příští týden uhradit dlužnou splátku Mezinárodnímu měnovému fondu. Řecku by jinak mohla hrozit platební neschopnost a možná i odchod z eurozóny.
Ministři financí eurozóny se znovu sejdou ve středu večer. Ve čtvrtek začíná v Bruselu plánovaný summit Evropské unie, který by balík řeckých reforem mohl případně definitivně stvrdit. Německá kancléřka Angela Merkelová ale upozornila, že nic nezaručuje, že se konečnou dohodu podaří najít.
Řecká média dnes uvádějí, že dohoda je na dohled. Zároveň ale poukazují na to, že přesné podmínky zatím hotovy nejsou a věřitelé by po Řecku mohli chtít ještě tvrdší opatření.
| Hlavní body řeckých návrhů pro dohodu s věřiteli |
|---|
| Důchody Předčasné odchody do důchodu se budou mezi lety 2016 až 2025 postupně omezovat. Výjimky budou nadále platit pro některé zvláštní kategorie, například pro lidi vykonávající namáhavou profesi nebo osoby s postižením. Zůstane zachován zvláštní příspěvek pro některé penzisty s nízkým důchodem v rozsahu od 57 do 320 eur měsíčně (1550 až 8700 korun). Od roku 2020 však bude nahrazen novým ochranným rámcem pro osoby s nízkými důchody. Toto je klíčový třecí bod mezi Řeckem a jeho věřiteli, kteří požadovali jeho zrušení. |
| Daň z přidané hodnoty (DPH) Řecku zůstanou tři sazby daně z přidané hodnoty ve výši 23, 13 a šest procent. Věřitelé údajně požadovali zavedení dvou sazeb ve výši 11 a 23 procent. Elektřina a restaurační služby budou podléhat 13procentní dani, zatímco věřitelé požadovali zvýšení na 23 procent. Léky budou přesunuty do nejnižší sazby, věřitelé chtěli 11 procent DPH. |
| Zvýšení daní pro osoby s vyššími příjmy Solidární daň pro osoby s vyššími příjmy (nad 50 tisíc eur ročně) se má zvýšit. Na roční příjmy pod 30 tisíc eur se má naopak vztahovat nižší daň. Návrhy rovněž zavádějí solidární daň ve výši osmi procent pro osoby s příjmy nad 500 tisíc eur ročně (13,6 milionu korun). |
| Firemní daň, daň z přepychu Součástí daňových plánů má být a) zvláštní daň ve výši 12 procent pro firmy se zisky přes 500 tisíc eur b) zvýšení daně z přepychu na bazény, letadla, velké osobní vozy a lodě k soukromým účelům o délce přes deset metrů c) daň na hrací automaty (videoloterijní terminály, VLT) |
| Prodej státního majetku Privatizační projekty mají zahrnovat minimální investovanou částku, závazek investorů podporovat místní ekonomiku a účast veřejného kapitálu. Řecko nebude privatizovat provozovatele přenosové sítě ADMIE ani řeckou státní energetickou společnost PPC, jak požadovali věřitelé. |
| Mzdy zaměstnanců veřejného sektoru Mzdy ve veřejném sektoru nebudou sníženy z úrovní na konci loňského roku. |
| Výdajové škrty Snížit výdaje na obranu o 200 milionů eur (5,4 miliardy korun). |
| Přebytek primárního rozpočtu Přebytek primárního rozpočtu má letos činit jedno procento a v příštím roce dvě procenta. Předešlé řecké vlády se dohodly na přebytku tři a 4,5 procenta. |
| Dluhopisy Řecko zopakovalo svůj požadavek, aby mu eurozóna půjčila peníze, za které by odkoupilo své dluhopisy za 27 miliard eur držené Evropskou centrální bankou. Dluh by tím vlastně refinancovalo za příznivějších podmínek. |
| Investice Řecko chce, aby dohoda zahrnovala financování infrastruktury a nových technologií prostřednictvím investičního balíku od Evropské komise a Evropské investiční banky (EIB). |
