Řecko bude během tří let potřebovat pomoc 74 miliard eur
Co se týče udržitelnosti řeckého dluhu, ta se podle komise v posledních měsících kvůli počínání nové, krajně levicové vlády podstatně zhoršila a bude zřejmě nutné ji obnovit odkladem splátek dluhů. Podmínkou pro takové řešení je ale uskutečňování „dalekosáhlého a věrohodného reformního programu“, k němuž se musí Atény důrazně hlásit, uvedla komise.
Komise vyčíslila, že pro vyrovnání řeckých závazků během následujících tří let bude zapotřebí 81,7 miliardy eur. Z toho úhrady splatné jistiny a úroků budou činit 53,7 miliardy eur, předpokládané úhrady nedoplatků dosáhnou sedm miliard eur, stát bude jako finanční rezervu potřebovat 4,5 miliardy eur a řecké banky budou muset dostat na rekapitalizaci 25 miliard eur. Komise upozornila na to, že „bez podpory ESM (Evropského stabilizačního mechanismu) nebude možné zvládnout rizika pro finanční stabilitu Řecka a jeho bankovní sektor se nevyhnutelně zhroutí.“
Komise na základě předpokládané dohody s Aténami odhaduje, že šest miliard vláda získá díky primárním rozpočtovým přebytkům a 2,5 miliardy eur z privatizace státního majetku. Ze zisků dluhopisů vydaných záchranným fondem eurozóny by navíc Řecko, pokud to členské země dovolí, mohlo dostat mimo záchranný program 7,7 miliardy eur.
Vzhledem k termínům splátek dluhů bude podle komise nutné poskytnout větší část pomoci v prvním období programu. Další průběh uvolňování peněz bude záviset hlavně na tom, jak bude Řecko plnit reformy, a na tom, jak rychle se bude moci země vrátit na trhy dluhopisů, uvedla komise.
Dokument komise se zabývá i otázkou udržitelnosti řeckého dluhu. Zatímco ve zprávě z loňského dubna komise označila řecký dluh za udržitelný, nyní konstatovala, že od konce loňského roku, nejprve kvůli výraznému oslabení vůle k reformám a poté po jejich zastavení novou vládou, se schopnost země splácet dluhy podstatně zhoršila. V posledních týdnech se pak toto zhoršení ještě prohloubilo v důsledku neuhrazení splátky MMF, vypršení záchranného programu a zavedení kontroly pohybu kapitálu.
Řecká vláda může tento zvrat k horšímu zčásti napravit zaváděním důsledných reforem. Pokud k tomu Atény projeví vůli, bude podle komise možné ulevit dluhové zátěži země. Komise nenavrhuje odpisy dluhu, ale „velmi podstatnou reprofilaci“, tedy prodloužení termínů splátek, odklad úrokových plateb a poskytnutí nejvýhodnějších možných úrokových sazeb.
Úsporná opatření, která voliči odmítli
Řecká vláda ve čtvrtek předala představitelům eurozóny reformní plán zahrnující tvrdá úsporná opatření, podobná těm, která řečtí voliči v nedělním referendu s velkou převahou odmítli. Řecký parlament v noci na dnešek s přispěním opozice schválil použití návrhů vlády jako základu pro jednání s věřiteli o získání nové finanční pomoci.
Zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu podle neoficiálního dokumentu, který ČTK získala, informovaly vlády zemí eurozóny, že „za určitých podmínek vidí návrhy (řeckých úsporných opatření) za základ pro jednání o novém záchranném balíku z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM)“. Nyní se navrženými reformami zabývají ministři financí eurozóny.
Věřitelské instituce konstatovaly, že Atény jsou nyní ve shodě s jejích návrhy z 28. června, co se týče rozpočtových cílů, a podstatně se jim přiblížily v klíčových oblastech, jako je privatizace, správa daní nebo důchodová reforma. Někde ale přetrvávají rozdíly, zejména co se týče regulace trhu práce.
