„Zcela jasný odchod je vysoce nepravděpodobný,“ prohlásil úředník. „Budeme zkoumat, jaké další možnosti existují. Ať přijmeme možnost jakoukoli, bude to smluvní vztah mezi institucemi eurozóny a řeckými orgány,“ dodal.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o úvěrovou pomoc. Celkem získalo 240 miliard eur (6,7 bilionu korun). Výměnou musela vláda zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy, zvyšovat daně a zavádět ekonomické reformy. Záchranný program eurozóny má skončit letos 31. prosince a pomoc od MMF vyčerpá Řecko v roce 2016.
Předseda řecké vlády Antonis Samaras v září ujistil, že jeho země nebude po skončení nynějšího záchranného programu muset žádat o další finanční pomoc od mezinárodních věřitelů. „Řecko nepotřebuje nové půjčené peníze,“ uvedl podle agentury DPA Samaras.
O pomoci se bude jednat v prosinci
Podle zdroje Reuters se očekává, že na tom, jak nejlépe pomoci Aténám, se ministři eurozóny a Řecka dohodnou na setkání ministrů financí v Bruselu 8. prosince. Řecko by tak mělo dost času pro schválení návrhů v parlamentu ještě před prosincovými prázdninami.
Poměr řeckého státního dluhu k HDP
Úředník však neupřesnil, jak by nová pomoc mohla vypadat. Jednou z možností podle něj je, že Řecko dostane úvěr ze stálého fondu eurozóny ESM. To by znamenalo, že Řecko zůstane do splacení půjčky pod podrobným dohledem Evropské komise. Pro úvěr by se také mohly použít nevyžité peníze pro rekapitalizaci řeckých bank.
Ve speciálním fondu je uloženo 11 miliard eur, které měly být určené pro posílení kapitálu řeckých bank. Zátěžové testy však ukázaly, že banky budou potřebovat z této částky pouze zlomek.
