Řecko má údajně finanční nástroje, jak odvrátit akutní bankrot

Řecký premiér Alexis Tsipras

Řecký premiér Alexis Tsipras Zdroj: ctk

Řecko musí do 30. června splatit Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) více než 1,5 miliardy eur (přes 40 miliard korun). Ani přes pravděpodobnou dohodu s mezinárodními věřiteli nebude mít dostatečně rychle možnost dosáhnout na zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z nynějšího záchranného programu. Jak ale připomněl analytik Zsolt Darvas z bruselského střediska Breugel, k odvrácení okamžitého nebezpečí mohou sloužit i jiné prostředky.

„Je tu 1,8 miliardy eur (přes 48,5 miliardy korun) zatím nevydaných peněz z půjčky Evropského nástroje finanční stability (EFSF) Řecku, ty mohou být vyplaceny okamžitě poté, co se instituce dohodnou,“ upozornil Darvas. Tyto peníze by tak v případě rychlého postupu mohly Aténám umožnit vyrovnat se s blížící se splátkou MMF.

Řecká vláda v noci z neděle na pondělí nabídla nové reformní závazky ve snaze dosáhnout dohody s MMF, Evropskou centrální bankou (ECB) a Evropskou komisí na způsobu, jak bude řídit své veřejné finance. Taková dohoda je podmínkou souhlasu ministrů financí eurozóny s vyplacením poslední části stávajícího, v únoru už prodlouženého záchranného programu.

Řecké návrhy posuzují experti

Ministři se po své pondělní schůzce a následném summitu eurozóny opět mají sejít ve středu večer. Do té doby nové řecké návrhy posoudí experti trojice zmíněných institucí. Lídři eurozóny ale byli v pondělí po své schůzce většinou opatrně optimističtí a naznačovali, že dohoda by v tomto týdnu mohla být uzavřena.

Jak připomíná agentura Reuters, existují také další prostředky, které by mohly řeckou stranu vytáhnout z potíží. Prvním je nejméně 1,9 miliardy eur (přes 50 miliard korun) zisků z řeckých státních dluhopisů, které drží ECB. Tyto peníze mohou být zemi vyplaceny okamžitě po dokončení nynějšího záchranného programu, Darvas dnes připomněl, že takový krok je plně na rozhodnutí ECB.

Dalších skoro 11 miliard eur (297 miliard korun) představují půjčky určené na záchranu řeckých bank v Hellénském fondu finanční stability (HFSF). Jejich možné využití v únoru ministři financí eurozóny v souvislosti s vyjednáváním s Řeckem pozastavili s tím, že o ně musí požádat ECB a mohou být skutečně využity jen k řešení potíží řeckých bank.

Hlavní body řeckých návrhů pro dohodu s věřiteli
Důchody

Předčasné odchody do důchodu se budou mezi lety 2016 až 2025 postupně omezovat. Výjimky budou nadále platit pro některé zvláštní kategorie, například pro lidi vykonávající namáhavou profesi nebo osoby s postižením.

Zůstane zachován zvláštní příspěvek pro některé penzisty s nízkým důchodem v rozsahu od 57 do 320 eur měsíčně (1550 až 8700 korun). Od roku 2020 však bude nahrazen novým ochranným rámcem pro osoby s nízkými důchody. Toto je klíčový třecí bod mezi Řeckem a jeho věřiteli, kteří požadovali jeho zrušení.
Daň z přidané hodnoty (DPH)

Řecku zůstanou tři sazby daně z přidané hodnoty ve výši 23, 13 a šest procent. Věřitelé údajně požadovali zavedení dvou sazeb ve výši 11 a 23 procent.

Elektřina a restaurační služby budou podléhat 13procentní dani, zatímco věřitelé požadovali zvýšení na 23 procent. Léky budou přesunuty do nejnižší sazby, věřitelé chtěli 11 procent DPH.
Zvýšení daní pro osoby s vyššími příjmy

Solidární daň pro osoby s vyššími příjmy (nad 50 tisíc eur ročně) se má zvýšit. Na roční příjmy pod 30 tisíc eur se má naopak vztahovat nižší daň. Návrhy rovněž zavádějí solidární daň ve výši osmi procent pro osoby s příjmy nad 500 tisíc eur ročně (13,6 milionu korun).
Firemní daň, daň z přepychu

Součástí daňových plánů má být

a) zvláštní daň ve výši 12 procent pro firmy se zisky přes 500 tisíc eur

b) zvýšení daně z přepychu na bazény, letadla, velké osobní vozy a lodě k soukromým účelům o délce přes deset metrů

c) daň na hrací automaty (videoloterijní terminály, VLT)
Prodej státního majetku

Privatizační projekty mají zahrnovat minimální investovanou částku, závazek investorů podporovat místní ekonomiku a účast veřejného kapitálu.

Řecko nebude privatizovat provozovatele přenosové sítě ADMIE ani řeckou státní energetickou společnost PPC, jak požadovali věřitelé.
Mzdy zaměstnanců veřejného sektoru

Mzdy ve veřejném sektoru nebudou sníženy z úrovní na konci loňského roku.
Výdajové škrty

Snížit výdaje na obranu o 200 milionů eur (5,4 miliardy korun).
Přebytek primárního rozpočtu

Přebytek primárního rozpočtu má letos činit jedno procento a v příštím roce dvě procenta. Předešlé řecké vlády se dohodly na přebytku tři a 4,5 procenta.
Dluhopisy

Řecko zopakovalo svůj požadavek, aby mu eurozóna půjčila peníze, za které by odkoupilo své dluhopisy za 27 miliard eur držené Evropskou centrální bankou. Dluh by tím vlastně refinancovalo za příznivějších podmínek.
Investice

Řecko chce, aby dohoda zahrnovala financování infrastruktury a nových technologií prostřednictvím investičního balíku od Evropské komise a Evropské investiční banky (EIB).