Řecko odmítlo pokračovat v technických rozhovorech s věřiteli | E15.cz

Řecko odmítlo pokračovat v technických rozhovorech s věřiteli

Řecký premiér Alexis Tsipras (15. května 2015)
Řecký premiér Alexis Tsipras (15. května 2015)
• 
ZDROJ: CTK

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Řecká vláda definitivně odmítla pokračovat v technických rozhovorech se zástupci mezinárodních věřitelů o uvolnění finanční pomoci. Rokovat prý chce už jen na politické úrovni, informovala řecká média. Postoj Atén je v rozporu s předchozím prohlášením předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera pro rozhlasovou stanici France Culture, že politickým jednáním musí předcházet ta technická.

Řecká vláda v neoficiálním prohlášení, které rozeslala řeckým sdělovacím prostředkům, upozorňuje, že vyjednávání technických týmů již skončilo, a připomíná pondělní vyjádření svého mluvčího, že vyjednávání se vede pouze na politické úrovni. Atény říkají, že chtějí dosáhnou dohody s věřiteli na zasedání ministrů financí eurozóny příští čtvrtek, ale znovu odmítly ústupky věřitelům.

Vláda Alexise Tsiprase trvá na svých požadavcích zahrnujících nízké primární rozpočtové přebytky pro letošní a příští rok, žádné ořezávání důchodů a platů státních zaměstnanců, restrukturalizaci státního dluhu a silný investiční program. Jde o podmínky, které věřitelé dlouhodobě označují za zcela nepřijatelné.

Premiér Tsipras, který se ve čtvrtek vrátil z Bruselu, kde jednal se špičkami Evropské unie, dostal podle dnešních informací listu Kathimerini ultimátum, aby se jeho vláda do 24 hodin vyjádřila k návrhům věřitelů na řešení situace zadluženého Řecka. Podle bruselských zdrojů se také poprvé začalo hovořit o záložním plánu pro případ, že se obě strany nedohodnou.

Řecko chystá protinávrhy věřitelům, do Bruselu pošle delegaci
Řecká vláda oznámila, že je připravena předložit protinávrhy mezinárodním věřitelům s cílem dohodnout se o další finanční pomoci. V sobotu ráno mají se zástupci věřitelů v Bruselu jednat představitelé řeckého premiéra Alexise Tsiprase.

Činitel aténského kabinetu tvrdí, že obě strany jsou k dohodě blíže než kdy jindy, ačkoli podle tiskových agentur eurozóna už začala diskutovat o možnosti řeckého bankrotu, pokud by jednání mezi Aténami a věřiteli nevedla ke kýženému výsledku. Toto téma přitom bylo dosud považováno za tabu.

Mezi prvními zmiňovanými opatřeními kvůli hrozícímu řeckému bankrotu je zavedení kontroly pohybu kapitálu, tedy faktické zavření bank a přerušení či omezení finančních transakcí. Napětí mezi Řeckem a věřiteli prudce vzrostlo poté, co delegace Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve čtvrtek kvůli neshodám opustila rozhovory s řeckými představiteli v Bruselu. Atény ale označily krok MMF za součást „nátlakové taktiky“.

„Neúčast MMF na politických jednáních není ničím jiným než snahou o zvýšení tlaků na všechny ostatní - na Evropskou komisi, na Evropskou centrální banku (ECB) a na Řecko,“ řekl podle agentury Reuters jeden z řeckých vládních činitelů. Dodal, že Atény nehodlají překročit nejzazší meze, které vláda pro jednání vytyčila, což znamená nulové ústupky v penzích a dalších sociálních věcech.

Juncker uvedl, že rozhodnutí MMF stáhnout z Bruselu vyjednávací tým neznamená, že fond se vzdal hledání dohody s Řeckem. K dalším jednáním povzbuzuje i Merkelová. „Kde je vůle, tam je i cesta, vůle ale musí vzejít od obou stran, takže je důležité, abychom spolu dál mluvili,“ řekla kancléřka na podnikatelské konferenci v Berlíně.

Podpora Němců v pomoci Řecku klesá, polovina chce Řecko bez eura
Více než polovina Němců je pro odchod Řecka z eurozóny. Ukázaly to výsledky průzkumu veřejného mínění Politbarometer. Při obdobné sondáži v lednu chtěla Řecko bez eura asi třetina dotazovaných obyvatel Německa. Dosavadní vývoj tak podle agentury Reuters ukazuje, že Němci kvůli vleklým debatám o řešení obrovského dluhu Řecka ztrácejí s Aténami trpělivost.

Evropská unie by Řecku podle 70 procent respondentů již neměla poskytnout žádné další ústupky a 51 procent dotazovaných by uvítalo, kdyby se Atény vzdaly společné evropské měny. Ještě v lednu v obdobné anketě chtělo Řeky v eurozóně 55 procent oslovených Němců.

Šéf euroskupiny sdružující ministry financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem v rozhovoru s listem Helsingin Sanomat uvedl, že pokud chce Řecko získat další úvěrovou pomoc a vyhnout se bankrotu, nemá jinou možnost než činit tvrdá rozhodnutí požadovaná věřiteli.

„Pokud řecká vláda nedokáže přijmout skutečnost, že neexistují žádná snadná řešení a že je třeba činit obtížná rozhodnutí, zůstane sama. Nemůžeme pomáhat Řecku, pokud ono nechce pomáhat samo sobě,“ řekl Dijsselbloem. Dodal, že dohody je stále možné dosáhnout v době, která umožní uvolnění další finanční pomoci do konce června. Věřitelé jsou podle něj připraveni jednat, pokud ale návrhy Atén budou mít ekonomický smysl.

Akcie na aténské burze reagovaly na krok MMF prudkým poklesem a jejich hlavní index ztratil více než čtyři procenta. Evropské akcie to také oslabilo, po vyjádřeních šéfů EU se ale stabilizovaly.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.